Odeznívající ekonomická krize přináší do řady společností otázky, jak správně a efektivně provozovat firemní autopark. Je na tom Česko jinak, než zbytek Evropy?

Samotná recese měla na  společnosti první závažné dopady, musely se přehodnocovat veškeré výdaje a náklady na provoz flotily nejsou malé. Jedním z přijímaných opatření bylo například ponechání automobilů v  aktivní službě na  delší dobu a  větší kilometrový proběh, což se negativně odrazilo ve vyšších investicích do  oprav a  servisu. Flotiloví manažeři tak často vracejí car policy na  předchozí standardy, zatímco jinde se důsledná flotilová politika dostává na  pořad dne – zejména tam, kde dosud žádná neplatila.

Společnost Arval, známá nejen u nás pro operativní leasing, od  roku 2002 provádí pravidelný průzkum Corporate Vehicle Observatory (CVO) s  cílem monitorovat stav vozových parků v  různých zemích. Poslední studie s  výsledky za  rok 2010 zkoumala situaci ve čtrnácti především evropských zemích, ale nově i v Turecku a Brazílii. Šetření probíhalo pomocí 3316 telefonických dotazníků a účastnilo se jej i 1552 velkých společností.

Typizovaný místní vzorek zahrnuje 100 firem s  méně než 10 zaměstnanci, 60 firem s  10–99 pracovníky, 80 firem se 100–499 lidmi a 60 firem s 500 a více zaměstnanci.

 

Češi jezdí auty na schůzky

dektrade fabia valnikZ  výsledků vyplývá, že se oproti zbytku Evropy se liší české flotily zejména účelem použití automobilů. S  ohledem na  velikost firmy se 51–63 % vozů využívá pro obchodní cesty a schůzky, zatímco u okolních států podíl takovýchto aut nepřekročí 28 %. Pokud jde o ekonomicku krizi, postoj českých flotilových manažerů je shodný s globálním míněním. Recese podle nich buď již změny do autoparků přinesla, nebo je ani mít nebude.

Zde platí, že čím větší společnost je, tím se zvyšuje podíl těch, které svou car policy upravily. U firem s méně než 10 lidmi se změny odehrály jen 21 % případů a 61 % žádné změny nečeká, naopak největší organizace s  více jak 500 pracovníků už uvádějí ze 41 % úpravy a 42 % naopak žádné neplánuje. Zbytek ve statistice připadá na ty, jež plánují opatření v dlouhodobém horizontu, případně v nejbližší době – těch je ale minimum (0–4 %). Tam, kde se změny odehrály, je určitě zajímavé sledovat, o  jaké přesně šlo. Celkově dominuje koupě aut místo pronájmu (29 %), opatření ke snížení spotřeby paliva (26 %), podpora práce z doma, takzvaná „home office“ (21 %), znovuprojednání cen navržených poskytovali autoparků (18 %) a  rozvoj sdílení nebo půjčování aut (17 %). Za  zmínku stojí u  větších společností jejich silná pozice například vůči poskytovatelům operativního leasingu, protože poslední dvě zmíněná opatření u  nich jasně dominují – 41 % firem se 100–499 pracovníky projednalo znovu podmínky s  poskytovateli vozových parků a 46 % se zaměřilo na rozvoj a  sdílení vozidel, největší společnosti pak tyto aspekty většinově adaptovaly (51, respektive 53 %).

Společnosti se 100 a více lidmi také škrtaly náklady na flotily, a to i v ČR. O více jak desetinu redukovalo výdaje 20 % firem (100–499 pracovníků), respektive 22 % těch největších (nad 500 zaměstnanců), v  Evropě jsou tato čísla o něco nižší (13 a 14 %). Nikde v Evropě zároveň neměla vládní protikrizová opatření dopad do politik firem větší než 20procentní.

 

Jak do budoucna?

kosik autoTrendem nadcházejícího období bude nárůst počtu vozidel, jejich sdílení, optimalizace obsazení (pooling) a důsledný dohled na  náklady. To znamená i  přehodnocení vnitřních flotilových politik směrem ke standardizaci složení a omezení či zrušení šance zaměstnance si služební vůz vybrat byť i z omezeného seznamu. Ke slovu přichází i geolokace vozů pomocí GPS, a to i přes to, že je řidiči zatím vnímána spíše negativně (v  tomto směru jsou čeští zaměstnanci vstřícnější), z  hlediska vedení se umístila v  rámci služeb na  druhém nejdůležitějším místě (zájem o  ní má 52 % organizací), hned za navigací (55 %). Vzrůstá také zájem o ekologické vozy – v nejbližší době by měl každý čtvrtý autopark mít alespoň jeden, a to bez ohledu na velikost i rmy.

 

Další trend: šetření jen na oko

Šetřit na  provozu  flotily se musí a snaží se o to každý flotilový manažer. Prvotní investice je vždy do  pořízení automobilů a i zde se může šetřit dvojím způsobem. Doopravdy a jen aby se neřeklo. A  to se týká i flotil firemních automobilů, zejména vrcholového managementu.

Poslední dobou totiž můžeme stále častěji pozorovat jak firmy, podnikatelé a  státní instituce nakupují nenápadné firemní vozy, které stojí stejné peníze jako předešlé méně konzervativní modely. To nemusí být nutně špatně, ale často je tento jev provázen okolnostmi způsobené celosvětovou finanční krizí a podobný nákup vedení firem či státní instituce nebo různé jiné společnosti omlouvají nutným šetřením.

Poslední dobou tak v  řadě společností proběhla výměna služebních vozidel vrcholných činitelů, ať v  rozpočtových organizacích, tak v  čistě privátní sféře. Známá je řada firem, kde se pod záminkou koupí „levnějších“ a  provozně úspornějších vozidel ve  flotile objevily modely ve  vrcholné specifikaci a motorizaci. V tom by nebylo nic špatného, kdyby v řadě případů byl firemní park ve všech sledovaných parametrech lepší

autobazarJedna rozpočtová státní organizace si tak nedávno pořídila místo spolehlivých, servisně nenáročných automobilů japonské provenience modely s  o poznání nákladnějším provozem (v  pořizovací ceně řádově o statisíce výše) s tvrzením, že jde o snižování nákladů. Je to zkrátka jeden z trendů této doby, byť naštěstí spíše výjimečný.

Samozřejmě trošku odlišná situace panuje v privátním sektoru, kde lepší a dražší vůz často svědčí o úspěchu jedince či společnosti. V řadě firem, zejména v  těch se zahraničním kapitálem, je nutné při výběru či obměně vozového parku dodržovat předem daná kritéria. Řada francouzských firem působících v Česku tak nesmí volit jiný, než francouzský vůz. Stejně tomu je i u německých společností.

Při výběru vhodného firemního automobilu je tak dobré se oprostit od všech klišé a volit především hlavou. Občas neuškodí sáhnout dokonce po  výstřednějších modelech a vzdálit se zaběhnutým zvykům. I  to může nést své ovoce.