laborato_hamburk_001Zásoby ropy docházejí, vydrží už jen pár desítek let – takové hrozby často slýcháme z úst odborníků. Ačkoli je jiní profesionálové z oboru vyvracejí, vědci stále hledají další cesty, jak vyrobit palivo pro automobily, vlaky a další stroje.

S nadějným projektem přichází americká firma Joule Unlimited, která disponuje geneticky upravenou bakterií schopnou produkovat složky nafty za pomoci fotosyntézy. Stačí jí tak pouze sluneční svit a bakterie začne vylučovat molekuly nazývané alkany. A právě takové molekuly mají chemicky totožnou stavbu s molekulami produkovanými v rafinériích. „Umíme vyrobit čisté uhlovodíky síry, které se dnes používají při výrobě nafty,“ uvedl ředitel americké společnosti William Sims. Výhodou také je, že bakterie přežijí v obyčejné užitkové vodě.

Pokusy, jak přimět živé organizmy produkovat složky nafty, už jsou celosvětově známy. Na podobných technologiích pracují kupříkladu kalifornské společnosti Amyris Biotechnologies a LS9. Jejich bakteriím však musíte k aktivitě dodávat cukr, například z kukuřice nebo celulózy. Speciální bakterii, kterou představila společnost Joule Unlimited, napájet cukrem nemusíte. Jak již bylo zmíněno, stačí jí pouze sluneční světlo.

erpac stanice shell_Specialisté na alternativní paliva se shodují na tom, že fotosyntéza představuje slibnou cestu, jak vyrobit náhražku soudobých konvenčních paliv. V současné době totiž vědci narážejí na skutečnost, že k alternativní produkci nafty nekonvenčními způsoby je potřeba dodatečná energie, při jejíž  výrobě obvykle vznikají emise CO2. Celý efekt se tak míjí účinkem. Pokud by se podařilo zavést technologii, při které by stačilo organizmům dodávat energii pomocí slunečního svitu, tento problém by rázem zanikl a výroba by se stala ekologicky čistou a efektivní.

Společnost Joule Unlimited hodlá v následujícím roce vybudovat výrobní závod, ve kterém by se od roku 2012 mohlo začít vyrábět palivo pomocí nového fotosyntetického postupu. Z jednoho akru by společnost mohla získávat 15 000 galonů nafty, což v přepočtu znamená bezmála 57 tisíc litrů, a to je výrazně větší množství, než se v současné době daří vyrobit etanolu z kukuřice. Při výrobě novou technologií by se pole prvních odhadů měla cena barelu pohybovat od 30 do 50 dolarů. Nyní cena ropy osciluje kolem cifry 75 dolarů za barel.

Pilotní projekt továrny počítá s využitím pěti akrů. Sims chce totiž projekt směřovat cestou malých továren, které by podle jednoho vzoru mohly vznikat po celém světě. Připouští také, že výstup by se dal pomocí rafinace přeměnit také na palivo pro letadla.

Nezávislý odborník Matthew C. Posewitz, profesor na Colorado School of Mines považuje vynález organizmu, který dokáže produkovat složky nafty pomocí fotosyntézy, za průlomový a představuje jeden z nejzajímavějších projektů poslední doby v oblasti alternativních paliv. Řekl, že ačkoli Joule Unlimited zatím nemá zcela ověřený proces, věří v jeho úspěch, neboť společnost disponuje obrovským potenciálem v oblasti výzkumu a vývoje.

EU: Není bio jako bio aneb přísnější pravidla pro využívání biopaliv

Evropská Unie se zavázala, že do konce roku 2020 bude deset procent paliv z obnovitelných zdrojů, na čemž stále trvá. Některá biopaliva ale nejsou zdaleka tak ekologická, jak se prezentují veřejnosti. Řešení mají přinést certifikáty.

Brusel k udělování certifikátů přesvědčily zprávy mnoha odborníků, které zpochybňovaly ekologičnost biopaliv a naopak hrozily jejich škodlivostí. Mnoho studií totiž dokazuje, že použití biopaliv zdaleka nesnižuje emise oxidu uhličitého tak, jak by si představitelé EU přáli. Dokonce svými nepřímými důsledky dopad na životní prostředí zhoršují. Někteří zemědělci totiž vidinou vyšších zisků pěstují plodiny k výrobě biopaliv i na úkor ostatních plodin a často jsou podobné rostliny pěstovány i v místech mokřadů a lesů.

laborantka odebr vzorek paliva k testovnStudie jedné nezávislé společnosti dokonce potvrzuje, že díky bionaftě vyrobené z řepky pěstované na území starého kontinentu se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150 kg CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z cukrové řepy je to 100,3 kilogramu CO2, a to jsou čísla výrazně převyšující emise 85 kg CO2 z běžných pohonných hmot.

Situaci by měly do jisté míry vyřešit certifikáty udělované na dobu pěti let, které mají za úkol zabránit přílivu nevhodných biopaliv. Bohužel certifikáty zohledňují jen dopad na životní prostředí, nikoli sociální aspekty a ceny potravin, a proto jsou terčem kritiky odborníků z celé Evropy. Obavy panují také v otázce udělování certifikátů, které mají vydávat soukromé firmy. Mohlo by tak docházet ke korupčnímu jednání. Certifikáty rovněž neřeší otázku ekologičnosti celého procesu. Přesné hodnoty prozatím Evropská komise tají.