Řidiči zbytečně riskují, když během řízení jedí a pijí

V průzkumu pojišťovny Direct Line se více než polovina firemních řidičů přiznala k pravidelné konzumaci jídla a nápojů za volantem.

Činí tak i přesto, že konzumaci potravin a nápojů pokládají za nebezpečnou a měla by být podle nich zakázána. I když tato činnost u nás není nezákonná, mohou být řidiči obviněni z nedostatečného věnování se řízení.

Výzkum zmíněné pojišťovny, kterého se zúčastnila tisícovka řidičů, ukazuje, že až polovina z nich jí za volantem pravidelně, někdy až desetkrát týdně. Daleko více alarmující je ale fakt, že 15% řidičů v důsledku konzumace jídla za volantem havarovalo. Řada motoristů si proto myslí, že jíst za volantem je nebezpečné a podle více než poloviny z nich by mělo být v rozporu se zákonem. 

Výzkum také ukázal, že pokud řidič jí za volantem, jeho reakční doba se prodlužuje v průměru o 44%. Pokud jede řidič po dálnici rychlostí 130 km/h, začne například před překážkou brzdit až o 32 metrů později, což může někdy představovat rozdíl mezi vážnou nehodou a bezpečným zastavením. V rizikovosti se tak tento faktor dostal i před psaní textových zpráv při řízení, které prodloužilo reakční dobu 38%, a také před jízdu pod vlivem alkoholu, při němž se reakce řidiče zpomalily v průměru o 22%. Ze studie rovněž vyplývá fakt, že řidiči, kteří jedí za volantem, mají o 80% větší pravděpodobnost, že se zapletou do dopravní nehody.

Odborníci proto apelují na řidiče, aby v případě, kdy už musí v automobilu jíst, měli by tak učinit až po zastavení. Jakákoliv činnost, která vás nutí odvrátit zrak ze silnice nebo sundat ruce z volantu, totiž snižuje vaši schopnost správně ovládat vozidlo.

Proč vlastně řidiči jedí za volantem? Dvě pětiny řidičů ze zkoumaného vzorku uvedly, že mají hlad, 26% procent z nich jí v autě proto, aby si ušetřili čas po příjezdu domů a 15% tvrdí, že je to jediná možnost, jak se mohou najíst. Nejčastěji si pochutnávají na čokoládě, následují brambůrky a sendviče.

V České republice se v souvislosti s touto problematikou mluví o tzv. „nevěnování se plně řízení.“ V případě, že je řidiči prokázáno porušení této důležité povinnosti, může být potrestán. Výše trestu je ale individuální, jelikož každá dopravní nehoda je posuzována samostatně s ohledem na okolnosti jejího vzniku a soud při tomto posuzování, musí mimo jiné zkoumat existenci příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem jednání.