Nová Octavia kombi patří mezi to nejlepší, co kdy Škoda vyrobila. Dvouměsíční test odhalil, že její silné stránky jsou opravdu silné, ale našli jsme i něco, co se nám nelíbilo. Tohle je první díl našich dojmů v polovině dlouhodobého testu.

Že Škoda Octavia nepřináší nic dramaticky převratného, ale pořád to je poctivé auto s velkým vnitřním prostorem, spoustou techniky a pár chytrými nápady, to jsme konstatovali už při prvních jízdních dojmech v dubnu. Po měsíční používání musíme přidat, že octavia je nejen praktická, ale i elegantní a má i nejlepší interiér ze všech současných škodovek, byť není úplně bez chybičky.

Které věci tedy fungují?

+ Vzhled

Osobně mám sice asi nejradši vzhled třetí generace před faceliftem (s ostrými jednodílnými předními světlomety) a podoba dnešní čelní masky mi přijde trochu „přikrčená“, jako by se jí nos měl po dalších pár metrech jízdy zarýt do země, ale je pravdou, že octavia sklízí mnoho obdivných pohledů. Za povedenou sám považuji zadní část se zajímavě tvarovanými světly, zvlášť s vychytávkou, kdy se odbočování provádí postupným zapínáním jednotlivých diod. Designéři velmi dobře naložili s délkou vozu (4 689 mm, + 22 mm než vůz předchozí generace) a jeho proporce jsou ze všech úhlů velmi vyvážené.

+ Prostornost

Zaznívá to v každém testu octavie už po několik generací, ale komu čest, tomu čest – s prostorem tohle auto pracuje dokonale. Ačkoli rozvor se nezměnil a činí 2 686 mm, šířka narostla o 15 mm na 1 829 mm a na délku přidali konstruktéři jen 2 centimetry, už tak velký vnitřní prostor se ještě zvětšil. Objem kufru v případě kombíku narostl o 30 l na 640 l, což je totéž jako u Mercedesu třídy E. K tomu mají cestující v kabině nadprůměrně místa ve všech směrech. Četl jsem už hodnocení, že zvýšení velikosti zavazadlového prostoru bylo dosaženo jen změnou metodiky výpočtu. Ať je to, jak chce, do kombíkové octavie naskládáte pravděpodobně všechno, co chcete. Schod, který vzniká po sklopení opěradel zadních sedadel (možné i páčkami od pátých dveří), můžete pro nakládání dlouhých předmětů eliminovat jednoduchou manipulací s výškově nastavitelnou podlahou. Dobře funguje i krycí roletka, posuvná ve více krocích pouhým „bouchnutím“ na její madlo.

+ Chytrá řešení

Známé německé přísloví říká, že ďábel se skrývá v detailu, Škoda Octavia má naopak v detailu spíš boha. V autě najdete plno věcí, které uživateli zpříjemní život. Ať už je to třeba pohodlně přístupná indukční nabíječka na mobilní telefony, známá škrabka na led ukrytý ve víčku palivové nádrže, různá udělátka na odložení telefonu, mincí či otevření PET lahve jednou rukou nebo doslova geniální sklopné části opěrek hlav na zadních sedadlech, aby spícím pasažérům nepadala hlava.

+ Spotřeba

Motorům samotným se bude víc věnovat druhý díl našeho testu. Ale sluší se zmínit, že dieselový dvoulitr TDI o výkonu 110 kW je skvělou volbou. Po nastartování je sice chvíli trochu slyšet, ale brzy se zahřeje, ztichne, a dělá uživateli už jen samou radost. Octavia s ním polyká kilometry s chutí a radostí. Při téměř ideálním třetinovém rozložení město/mimo město/dálnice si po 2000 kilometrech auto řeklo v průměru o 4,7 l/100 kilometrů. Dnešní diesel je samozřejmě mnohem čistší než jeho předchůdci před pár lety, takže i planetě jeho používáním uškodíte méně než s některým z benzinových motorů s vyšší spotřebou. Koupíte ho sice zatím jen v automatu za nejméně 731 900 Kč, ale cestování s ním je parádní.

+ Interiér

Octavia má z dnešních škodovek asi nejlepší interiér. Kvalitou i provedením, na pohled, i na dotek. Co se u nové generace nejvíc liší proti té předchozí, to je pojetí palubní desky. Někomu možná nebude sedět pouze dvouramenný multifunkční volant, mě ale jeho provedení nijak nevadilo. Ze středového tunelu zmizela klasická páka automatické převodovky, kterou nahradila malinká páčka elektronického systému shift-by-wire s malým přepínačem jízdních režimů. Co už trošku vadí, jsou konektory výhradně USB-C. Ale ok, prý by auto jinak dnešní nejmodernější telefony nezvládlo nabíjet, my se staršími telefony si je můžeme nabít jinde nebo si vzít redukci. To bych ještě překonal.

Samostatně stojící 10palcový dotykový centrální displej (ve druhém stupni výbavy, příplatek 51 000 Kč) vypadá sám o sobě velmi dobře. I grafika je pěkná a reakce jsou rychlé, menu srovnané intuitivně.

– Klimatizace a Laura

Co mi ale hodně vadilo, byl fakt, že do obrazovky jsou až na minimum výjimek (rychlé odmrazování) integrovány všechny ovladače klimatizace. Něco (teplota a vyhřívání sedadel) je přístupné rovnou na hlavní obrazovce v liště dole, zbytek je už ale v samostatném menu pro klimatizaci. Problém je, že obrazovce, resp. systému trvá po nastartování nějakou dobu, než se vše načte. Takže sednete v létě do rozpáleného auta, nastartujete, ale opakovaně marně mačkáte ovladač klimatizace a dočtete se jen, že „funkce není momentálně dostupná“. Rovněž mi trochu chyběla možnost si trvale vypnout některé elektronické asistenty. U většiny bych to pochopil, ale nutnost vypínat po každém nastartování třeba asistent pro jízdu v pruzích je zkrátka otravná.

Úplně zbytečné je pak podle mého názoru hlasové ovládání přes virtuální asistentku Lauru. Několikrát se ozvala sama, aniž bychom použili kouzelné slovní spojení „Okay, Lauro“. Většinou jsme nepřišli na to, co ji vzbudilo, jen jednou máme tip, že to bylo spojení „jede na Mallorku“. A ani konverzace s ní nebyla úplně snadná. Na přání „je mi zima“ sice uměla snížit teplotu u řidiče o jeden stupeň, ale jinak bylo povídání spíš legrační. Když nás vyděsila neočekávaným hlášením poprvé, řekli jsme ji „vypni se“, na což reagovala slovy „hledám školky v okolí“. Okay, Lauro, to jsou spíš historky k pobavení, každopádně ale podstatný přínos tohoto typu hlasového ovládání nevidím.

Závěr

Naštěstí tyto zábavné či otravné doplňky není nutné objednávat. Bez nich je octavia opravdu skvělé auto s takřka bezkonkurenčním poměrem cena/užitná hodnota. Hyundai i30 sice už taky dávno není k smíchu, Kia Ceed je vážným konkurentem ve všech oblastech, octavia si ale pořád udržuje náskok i v nové generaci.

Martin Šidlák