Test Škoda Octavia kombi – 2. díl: Který motor vybrat?

Nová Octavia kombi patří mezi to nejlepší, co kdy Škoda vyrobila. Dvouměsíční soužití odhalilo, že její silné stránky jsou opravdu silné, ale našli jsme i něco, co se nám nelíbilo. Tohle je druhý díl testu Škoda Octavia.

V prvním díle jsme konstatovali, že Škoda Octavia je velmi povedené auto, které boduje prostorností (640 litrů zavazadlového prostoru v případě kombíku), chytrými detaily (škrabka na led ve víčku nádrže či sklopné části opěrek hlav na zadních sedadlech, aby spícím pasažérům nepadala hlava) i provedením interiéru.

Škoda Octavia facelift, silueta
Čtete také

Škoda Octavia facelift na prvním snímku. Čekejte revoluci

Škoda Octavia vždy při faceliftu výrazně změnila tvar předních světel. A aktuální generace na tom zjevně nebude jinak. Facelift by se…

Nespokojeni jsme ale byli se softwarem. Asi každý výrobce se při uvedení nového modelu potýká s nějakou vadou na kráse, ale vzhledem k tomu, že hlavními hesly Škodovky jsou elektrifikace a digitalizace, tak by právě některé digitální funkce v nové Octavii mohly fungovat lépe. Problémy jsme měli především s navigací, u které se nedalo spolehnout, že najde opravdu tu nejkratší či nejrychlejší cestu. Nepohodlné bylo i ovládání klimatizace před dotykovou obrazovku, která se „načte“ až chvíli po nastartování. Rovněž se během testu několikrát stalo, že auto začalo hlásit, které některé elektronické funkce (typu čtení dopravních značek apod.) jsou „momentálně nedostupné“.

Ovšem motory nám zase dokázaly vrátit úsměv na tvář. Vyzkoušeli jsme během dvou měsíců celkem tři.

2.0 TDI 110 kW

Dieselový dvoulitr TDI o výkonu 110 kW bude nejspíš stále tou nejlepší volbou do firemní flotily. Po nastartování je sice chvíli trochu slyšet, ale brzy se zahřeje, ztichne, a dělá uživateli už jen samou radost. Najdou se dnes i výkonnější pohony, ale 110 kW je naprosto dostačujících. V kombinaci s maximálním točivým momentem 360 Nm to autu dává i slušnou dynamiku vyjádřenou zrychlením z nuly na sto za 8,8 s.

Hlavním benefitem je spotřeba. Při téměř ideálním třetinovém rozložení město/mimo město/dálnice si po 2000 kilometrech auto řeklo v průměru o 4,7 l/100 kilometrů. Při dlouhých přesunech je šance i na nižší hodnoty. Vždyť při ustálené dálniční rychlosti 130 km/h jsme odečetli při 2000 otáčkách spotřebu 4,5 litru. Škoda tomuhle motoru ovšem vystavěla jednu velkou překážku, a tou je cena. Koupíte ho totiž zatím jen ve spojení se 7stupňovým automatem DSG za nejméně 731 900 Kč. To je skoro o 40 tisíc víc, než stál v předchozí generaci, nehledě na to, že dříve šel koupit i s manuálem za 643 tisíc korun.

1.5 TSI 110 kW

Zatímco ještě nedávno bych nad benzinovým agregátem v autě typu Octavie kombi ohrnoval nos, tahle pohonná jednotka (ruku v ruce s cenovou politikou Škodovky) můj názor změnila. Čtyřválec 1.5 TSI si prošel určitým vývojem, a zatímco ještě loni v jiných modelech značky vykazoval problémy při rozjezdu (ztrácel výkon), nyní po softwarové úpravě šlape jak hodinky. Je tichý, svižný a překvapil spotřebou, která po 1500 ujetých kilometrech činila 6,4 l/100 km. Při povoleném dálničním maximu sice točí o něco víc než diesel (cca 2700 otáček), ale celkově se spotřeba drží relativně nízko.

Pomáhá tomu i technologie ACT, která za jízdy vypíná dva válce, aniž by to řidič poznal nebo to mělo nějaký vliv na výkon. Tenhle motor je zatím na rozdíl od dieselu spojen výhradně s 6stupňovým manuálem, který je přesný a bezproblémový. Rozdílné převodovky jen prohlubují cenový rozdíl, který je mezi stejně výkonným benzinem a dieselem. 1.5 TSI je v ceníku za 636 900 Kč ve stejné výbavě, dokonce je možné ho mít i v nižší výbavě od 598 900 Kč, což u dieselu možné není. Protože jsou dnes ceny obou paliv téměř vyrovnané, při normálním nájezdu tak u Octavie nižší potřeba nafty v reálné době nevyváží podstatně vyšší nákupní náklady.

2.0 TDI 85 kW

Za úplně stejnou cenu jako 1.5 TSI ovšem může řidič zvolit slabší verzi naftového dvoulitru o výkonu 85 kW. Ten nahrazuje stejně výkonný, ale objemově menší čtyřválec 1.6 TDI v předchozí generaci. Pokrok je to znatelný a chvályhodný. Především se zvýšil točivý moment – z 250 na 300 Nm, což je znát na chování motoru v nízkých otáčkách, kdy má novinka rychlejší nástup síly. Nižší by měla být i průměrná spotřeba. Ta má činit papírových pouhých 3,5 litru (dřívější menší agregát měl 4,0 l).

V přímém porovnání se 110kilowttovými jednotkami je ale znát, že tenhle diesel je určen jen pro klidnější řidiče. Předjíždění je třeba si rozmyslet a podřadit i o víc stupňů najednou. Auto je tak ideální kandidát pro klidnou jízdu. Když budete jezdit trochu dynamičtěji, chybějící kilowatty se mírně projeví i na spotřebě, která v našem případě nakonec činila 4,9 l / 100 km, tedy o dvě deci víc než u 2.0 TDI 110 kW. Navlas stejně stanovená cena 636 900 Kč ve výbavě Ambition svědčí o tom, že Škodovka chce, aby ve firemních autoparcích jezdila právě tato motorizace a nejspíš tomu tak bude. Žádné závodění si s ním firemní řidiči neužijí, ale provozní náklady zůstanou nízké, a to se dnes počítá.

Martin Šidlák