Každá desátá nehoda na přejezdu končí tragicky. Které přejezdy jsou nejnebezpečnější?

Nehoda na přejezdu pixabay

Podle Portálu nehod končí každá desátá nehoda na přejezdu smrtelným zraněním – v naprosté většině případů na straně osádky vozu. Je to výrazně více než průměr pro ostatní dopravní nehody.

Vážná nehoda na přejezdu se stane nejčastěji v hustě obydlených oblastech, v blízkosti křižovatek a u hlavních dopravních tepen. Absence závor a dalších bezpečnostních prvků spolu s nezodpovědným chováním řidičů a vysokou frekvencí dopravy jsou faktory, které riziko nehod výrazně zvyšují.

Portál nehod již několik let upozorňuje na riziková místa nehod na českých silnicích. Chce tak přispět ke snížení nehodovosti u nás. Mezi riziková místa z hlediska pravděpodobnosti vzniku nehod patří i železniční přejezdy. Důvodem, proč se Portál nehod rozhodl upozornit na některé rizikové přejezdy, jsou vážné následky, které nehody automobilů s vlakem mají. „Podle zjištění Portálu nehod při střetu s vlakem na přejezdech končí 10 % nehod úmrtím, a to většinou na straně posádky vozu. Přitom u všech nehod na českých silnicích je to ‚jen‘ 0,6 % nehod. Vysoký je i podíl nehod s těžkým zraněním – k němu dojde u 8 % nehod na přejezdech, zatímco u všech nehod to je 2,5 %,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Rozdíl je samozřejmě v tom, že při střetu s vlakem se většinou srážka odehraje v mnohem vyšší rychlosti jedoucího vlaku s obrovskou kinetickou energií. Vlak na zpomalení či zastavení na rozdíl od automobilu potřebuje i několik stovek metrů a v případě střetu s automobilem na přejezdu není v silách strojvedoucího takto obrovskou masu železa na místě zastavit či výrazně zpomalit. Vyhnout se překážce vlak také nedokáže a následný střet pak často mívá fatální následky.

Nehoda na přejezdu je pravděpodobnější v zástavbě

Rizikovost přejezdu z hlediska možného střetu vlaku s automobilem zvyšuje podle analýzy Portálu nehod například, pokud je železniční přejezd umístěn na významné dopravní tepně, v blízkosti křižovatky nebo je v městské zástavbě. Často se v blízkosti rizikových železničních přejezdů nachází nákupní centra, čerpací stanice nebo jiné objekty, které přitahují vyšší počet vozidel. Rizikovým faktorem je především nezodpovědné chování řidičů, kteří vjíždějí na přejezd, i když svítí červená výstražná světla. Samozřejmě i míra zabezpečení přejezdů výstražnými varovnými systémy – například závorami – hraje významnou roli. Klíčová je pak samozřejmě také intenzita železniční a automobilové dopravy.

„Tou hlavní příčinou je však rizikové chování řidičů – naprostá většina nehod na přejezdech je zaviněna nedáním přednosti v jízdě a nevěnování se dostatečně řízení, kdy řidič vjede na přejezd v situaci, kdy by neměl,“ upozorňuje Jan Chalas. Analytici portálu nehod identifikovali přejezdy, kde právě kombinace nezodpovědného chování řidičů s potenciálně rizikovými faktory přejezdu stojí za větším počtem nehod, které se na nich staly. Jsou to místa, na kterých vedle 100% respektování dopravních předpisů určitě stojí za to dbát navíc při řízení zvýšené pozornosti:

  • Mezi takové rizikové přejezdy patří například přejezd poblíž železniční zastávky Zlín Podvesná. Přes přejezd vede ulice Podvesná XVII a bezprostředně na něj navazuje silniční křižovatka zlínských ulic Hornomlýnská, Podvesná XVII a Broučkova. Přejezd je tedy v městské zástavbě, a navíc z jedné jeho strany je výjezd z čerpací stanice a z garáží dopravního podniku a z druhé výjezd z parkoviště u prodejny Lidl. V okolí přejezdu je tak intenzivní automobilová a městská doprava a blízkost výjezdů a křižovatky znamená, že řidiči musí být značně obezřetní. Přejezd je zabezpečen světelným signalizačním zařízením bez závor. To vše dělá z tohoto přejezdu poměrně rizikové místo. Podle analýzy portálu nehod zde za posledních pět let došlo k pěti nehodám silničního vozidla a vlaku s jedním těžkým zraněním a s jedním úmrtím. Na vině bylo – jako u většiny nehod tohoto typu – nerespektování výstražných světel ze strany řidiče a vjetí na přejezd ve chvíli, kdy místem projížděl vlak.
  • Další rizikový přejezd najdeme ve Vysokém Mýtě na Litomyšlském předměstí. I ten je v husté městské zástavbě a vede přes něj poměrně frekventovaná ulice Prokopa Velikého. Toto místo je specifické i tím, že železniční trať z obou stran lemuje Jiráskova ulice, takže svým charakterem připomíná spíše tramvajovou trať. Jeho umístění je navíc uprostřed křižovatky, kde vozidla odbočují, dávají si přednost v jízdě a přejíždějí z jednoho směru do druhého. Hustotu dopravy zvyšuje blízké sportovní centrum, obchod s parkovištěm a základní škola. Přejezd je zabezpečen pouze výstražným křížem, což z něj vzhledem k jeho umístění dělá rizikové dopravní místo. Podle dat Portálu nehod se na něm za posledních pět let staly čtyři nehody automobilů s vlakem.
  • Další rizikový přejezd není v městské zástavbě, nicméně i on splňuje rizikové kritérium, že není chráněn závorami, ale pouze výstražným křížem. Najdeme ho na Hané v okrese Olomouc. Přes přejezd vede silnice 44912 a je u železniční zastávky Odrlice. Vedle absence závor a světelného zabezpečení je zde velmi rizikovým faktorem samotná komunikace. Jde totiž o zcela rovný úsek, který spojuje obce Odrlice a Dubčany a následně přivaděč k dálnici D35. U samotného přejezdu je vzrostlá vegetace, která při příjezdu k přejezdu neumožňuje plný výhled na to, zda ze zastávky nevyjíždí vlak. To samozřejmě vede k vyšší rychlosti a kvůli nedostatečné opatrnosti následně nedání přednosti vlaku. Podle dat Portálu nehod se zde za pět let staly čtyři nehody s vlakem, které zavinilo právě nedání přednosti jedoucímu vlaku.
  • Další rizikový přejezd najdeme opět ve městě – tentokrát přímo v centru Neratovic, které jsou z pohledu železniční dopravy zajímavé tím, že se zde potkává několik regionálně významných železničních tratí. Železniční přejezd protíná ulici Kojetická a hned za ním je křižovatka této ulice a dopravně vytížené ulice Mládežnická, která tvoří průtah Neratovicemi. Rizikový přejezd je ve velmi husté zástavbě, poblíž je řada obchodů, a dokonce Městský úřad Neratovic. I přesto, že přejezd je vybavený výstražným světelným zařízením, došlo zde podle Portálu nehod v posledních pěti letech ke čtyřem nehodám s vlakem.
  • Pátý nebezpečný přejezd, který identifikoval Portál nehod, je typickou ukázkou kombinace rizikového umístění a nezodpovědného chování řidičů. Najdeme ho téměř na okraji obce Běšiny v okrese Klatovy na sjezdu z vytížené E53, která vede od Klatov přes Železnou Rudu na hranice s Německem. Přejezd kříží komunikaci 171 jen pár metrů po sjezdu z E53 na Běšiny. Řidiči mají při odbočení z E53 tedy poměrně krátký časový úsek, aby zareagovali na výstražná světla zabezpečující tento přejezd.
ObecPočet nehodDruh silnicePříčinaZabezpečení přejezdu
Zlín5Ve městě Přejezd na ulici Podvesná XVIINedání přednosti jedoucímu vlakuSvětelná PZZ bez závor
Vysoké Mýto4Ve městě Přejezd na ulici Prokopa VelikéhoNedání přednosti jedoucímu vlakuPřejezd zabezpečený pouze výstražným křížem
Odrlice, okres Olomouc4Silnice č. 44912, přejezd u zastávky OdrliceNedání přednosti jedoucímu vlakuPřejezd zabezpečený pouze výstražným křížem
Neratovice4Ve městě, přejezd na ulici KojetickáNedání přednosti jedoucímu vlakuSvětelná PZZ se závorami
Běšiny, okres Klatovy4Silnice č. 171, přejezd na sjezd z E53 na BěšinyNedání přednosti jedoucímu vlakuSvětelná PZZ bez závor

Zdroj: Portál nehod

Image by Peter van de Ven from Pixabay