Test Volkswagen Tayron | 2025 | Nejvážnější rival pro Kodiaq

Test Volkswagen Tayron. Modelovou paletu Volkswagenu v karosářské variantě SUV doplňuje další model, až 7místný Tayron, který má nahradit Tiguan Allspace a konkurovat mimo jiné Škodě Kodiaq. Troufám si tvrdit, že tohle auto bude mít úspěch, ale zájemci o dieselovou čtyřkolku budou vzteky ohryzávat ceník.
Zatímco v elektromobilech Volkswagen dlouho tápal – i když to v jednu chvíli vypadalo, že nic jiného pro něj v podstatě neexistuje – tak vozy SUV mu jdou velmi dobře. A to jak ty menší typu T-Roc nebo naopak velké typu Touareg. Má jich aktuálně v nabídce celkem 7, pokud do toho budeme počítat i elektrickou ID.4. Jeden ale končí, i když byl úspěšný. Jde o Tiguan Allspace, prodlouženou variantu Tiguanu, které se celosvětově prodalo zhruba 55% aut v této modelové řadě. Teď by jeh opozici mělo vylepšit osamostatnění v podobě modelu Tayron. Jméno to není úplně nové, vůz s tímto jménem se už prodával v Číně od roku 2018, a to i ve variantě SUV-coupé zvané Tayron X.
Velikostí novinka logicky stojí mezi Tiguanem a Touaregem. Se 4792 mm je zhruba o 25 centimetrů delší než Tiguan, a má také o 11 centimetrů delší rozvor (2791 mm). Zjednodušeně řečeno jsou oba vozy podvozkově stejné až po kyčelní klouby cestujících na zadních sedadlech, centimetry navíc jsou vzadu. Tam může být i třetí řada sedadel, byť nejsou pro dospělého na delší cesty úplně plnohodnotná, pro kolena moc místa není, navíc je člověk musí mít hodně zvednutá.
Větší je i zavazadlový prostor, který má v základu v 5místné verzi 885 litrů, v 7místné 850 litrů (Kodiaq nabídne 845 l) a u plug-in hybridu 705 litrů. I při vyklopené třetí řadě sedadel za nimi zůstává solidních 345 litrů prostoru. Praktickou výhodou je sklápění opěradel druhé řady sedadel v poměru 40:20:40, sedadla samotná jsou ve dvou dílech posuvná. Ve středové loketní opěrce jsou dva otvory pro nápoje a také držák na uchycení tabletu. Úchyty ISOFIX jsou na obou krajních sedadlech a na sedadle spolujezdce vpředu.
Test Volkswagen Tayron: Osvětlené logo vpředu i vzadu
Z hlediska vnějšího designu nemůžeme čekat od Volkswagenu žádnou revoluci, v oblasti čelní masky je zjevná spojitost s Tiguanem, ale jako celek auto působí celkem povedeně, větší proporce autu sluší, a i když asi na silnici na první pohled neuchvátí, tohle je zkrátka design, který zákazníci od Volkswagenu očekávají. Možná víc než u jiných aut tady dělají dojem kola, nějaká s větším průměrem a zajímavým designem umějí zlepšit dojem z celého auta. Jako první spalovací vůz značky dostal Tayron prosvětlené logo vepředu i vzadu. Dosud ho měl Touareg vzadu a nový Golf vpředu. Detail, ale zajímavý a efektní.

Volkswagen si také hodně zakládá na světelné technice, zejména na vrcholových HD LED Matrix světlometech. Každý světlomet je tvořen třemi částmi. Na vnějším okraji je umístěn modul Bi Matrix, který vytváří základní kužel dálkových světel. Uprostřed se nachází vlastní modul HD Matrix s 19 200 individuálně ovládanými LED diodami. Na vnitřním okraji je umístěn menší projekční modul pro statická odbočovací světla a světla do špatného počasí, což vlastně plní funkci mlhových světel. Výsledkem je nejen to, že světla svítí daleko a neoslňují okolní vozidla, ale ve spojení s GPS třeba umí rozpoznat jízdu po dálnici a osvětluje jen jeden jízdní pruh.
V interiéru pak proti Tiguanu nenajdeme moc změn, koncept je prakticky stejný. Digitální přístrojový štít má úhlopříčku 10,25 palce, ten centrální má sériově úhlopříčku 12,9 palce, v nejvyšší verzi navigačního paketu má pak obrazovka úhlopříčku 15 palců. Vpravo před spolujezdcem je na palubní desce prostor, kde by se v budoucnu mohl objevit ještě třetí informační displej, jako to mají dnešní nejnovější vozy Audi. Ovladač převodovky je vpravo na sloupku řízení, takže se zvětšily odkládací plochy mezi předními sedadly, je zde třeba místo pro odložení a nabíjení až dvou telefonů.

Tlačítek v interiéru moc nenajdete, ale Volkswagen se poučil a proti krátké skoro „beztlačítkové“ epizodě jsou třeba klasická tlačítka na volantu místo těch digitálních, a mezi předními sedadly je otočný ovladač, na kterém se stiskem mění, zda chcete ovládat hlasitost audia nebo měnit jízdní režimy. K dispozici je také hlasové ovládání, které spolupracuje se systém ChatGPT a když auto nějakému pokynu nerozumí, údajně to konzultuje s umělou inteligencí. Ovšem klimatizace se ovládá přes dotykovou obrazovku, což v kodiaqu podle mě vyřešili lépe tzv. ovladači Smart Dials, což je trojice programovatelných kulatých ovladačů, kterými se dá řídit nastavení teploty, vyhřívání sedadel, hlasitost infotainmentu, jízdní režimy nebo přiblížení či oddálení mapy.
Nabídka motorů je skoro totožná s Tiguanem, chybí jen úplně nejslabší motor, benzínový 1.5 TSI o výkonu 96 kW. Zážehové jednotky tak zastupuje 1.5 eTSI s výkonem 110 kW, u kterého došlo k posílení elektromotoru pro větší dynamiku, a 2.0 TSI 4MOTION s výkonem 150 nebo 195 kW. Vznětové motory reprezentují čtyřválce 2.0 TDI s výkonem 110 kW a pro Čechy asi nejlákavější 2.0 TDI 142 kW s pohonem všech kol. Všechny motory jsou spojeny s automatickou převodovkou DSG. Dále jsou v nabídce plug-in hybridy ve dvou výkonových stupních 150 a 200 kW, které by měly ujet na elektřinu více než 100 km.

K testu jsme dostali právě tu verzi, od které se očekávají největší prodeje, silnější dieselovou čtyřkolku. I díky maximálnímu točivému momentu 400 Nm má auto očekávatelný mohutný zátah, na stovce je za rovných 8 sekund a maximální rychlost má hodnotu 221 km/h. Zrychlení není ohromující, ale zato lineární v širokém rozsahu otáček, autu prakticky nedochází dech, ať děláte, co děláte. Zároveň když mu příliš nešlapete na krk, nebude o něm akusticky moc vědět. Oproti Tiguanu dostal Tayron lepší akustická skla o celkové tloušťce 4,96 mm, což by mělo odfiltrovat o 4 decibely víc. Motor se navíc umí odvděčit i solidní spotřebou, která se bude u většiny uživatelů pohybovat mezi 6-7 litry podle jízdního stylu.
Ta hlavní změna proti Tiguanu by kromě velikosti měla být v nastavení podvozku. Odstraněn byl hlavní neduh tiguanu, a to bouchání od zadní nápravy na určitém typu nerovností. Na přání dodávaná aktivní regulace tlumičů DCC Pro (za 31 500 Kč, případně v základu pro čtyřkolky a plug-iny) má nové nastavení a umí se slušně vypořádat se všemi typy nerovností a navíc omezuje náklony v zatáčkách či zanořování zádě při rychlé akceleraci. Má celkem 15 stupňů nastavení od vyloženě komfortní až po skoro sportovní vzhledem k velikosti, tvaru a váze auta.

Tayron se logicky nevyhne srovnání se Škodou Kodiaq už jen proto, že mají skoro totožně velký zavazadlový prostor. I základní nejnižší cenovka je podobná – předokolka s motorem 1.5 eTSI 110 kW stojí u Kodiaqu od 995 000 Kč, Tayron kontruje akční nabídkou Limited, která s tímto motorem vyjde na 999 000 Kč. Tayron se staví dle očekávání do role trochu prémiovějšího auta, takže nabídne navíc třeba inteligentní Matrix LED světlomety, akustická skla nebo světelné dekory a pravé dřevo na palubní desce. Milion za auto této třídy a velikosti je bohužel asi cena, která odpovídá dnešní době.
Co ale zarazí zájemce o námi testovanou verzi, že její cena už vyskočí na nejméně na 1 470 900 Kč, zatím u kodiaqu ji pořídíte už za 1 195 000 Kč, byť v rozdílné výbavě. Importér se to snaží kompenzovat velkorysou výbavou různých akčních výbavových stupňů, takže například akční model People nabízí extra výbavu v hodnotě 93 700 zdarma, R-Line People v hodnotě 65 300 zdarma. Na plug-in hybridy lze zase čerpat tzv. Volkswagen e-dotaci v hodnotě 100 000 Kč.
Martin Šidlák







Technické údaje: Volkswagen Tayron 2.0 TDI 142 kW 4MOTION
Cena od: 1 215 620 Kč (bez DPH)
Dieselový pohon
Maximální výkon: 142 kW
Max. točivý moment: 400 Nm
Maximální rychlost: 221 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,0 s
Kombinovaná spotřeba: 6,3-6,5 l/100 km
Emise CO2: 165-170 g/km
Délka/šířka/výška: 4792 / 1853 / 1653 mm
Rozvor: 2790 mm
Zavazadlový prostor: 885 l