D47 se v D1 jen tak nezmění
O žádné jiné stavbě v České republice se nenapsalo v posledním roce tolik, jako o dálnici D47, budoucí součásti dálnice D1 Praha-Brno-Ostrava a dále na polské hranice. Kdy se ale dočkáme kompletního dořešení situace kolem D47 a D1?
Důvody, proč se o pár kilometrech dálničního úseku popsaly tisíce stránek, jsou především dva. Jednak není tento úsek přes mnohé sliby stále ještě zcela dokončen a navíc je tu problém s jeho kvalitou. Ještě před půldruhým rokem se Ředitelství silnic a dálnic radovalo, jak se
dostavba D47 chýlí ke konci. Mluvčí této státní organizace Martina Vápeníková v květnu informovala, že dělníci již začali pokládat betonový povrch na posledním úseku komunikace mezi Bohumínem a hranicemi s Polskem. Tehdy se předpokládalo, že do provozu bude tato část dálnice uvedena letos v březnu.
Nestalo se tak, a letos v září byla zveřejněna další informace, která motoristickou veřejnost netěší. Zprovoznění tohoto úseku se opět odkládá. Ke cti české strany je třeba říci, že hlavním důvodem je to, že stále není dokončený navazující úsek polské dálnice A1 Świerklany – Gorzyczki.
Pochybná kvalita
Mezitím se ovšem objevilo obrovské množství dokumentů a informací o tom, že na dokončených úsecích na této dálnici je mnoho chyb a kvalitativních nedostatků. Největší penzum zpráv se týká takzvaného zvlnění dálnice na ostravském úseku dálnice mezi Rudnou a Hrušovem. Měří zhruba osm kilometrů, do provozu byl uveden v prosinci roku 2007 a již půl roku se zde začaly objevovat nerovnosti, dnes obecně označované jako zvlnění. Pětiletá záruční lhůta by měla vypršet na konci listopadu letošního roku, a s tím, jak se blížila, stoupala i intenzita „války“ mezi objednavatelem stavby, což je Ředitelství silnic a dálnic a zhotovitelem – společností Eurovia.
Důvodem, proč se na některých částech povrch dálnice zvedá a na jiných klesá je podle názoru ŘSD a expertů, které si na zkoumání příčin objednalo, použití nevhodného materiálu do podloží dálnice. Postupně vyšlo najevo, že se do podloží navážel jednak stavební odpad, jednak struska. Hlavní problém je v tom, že část použitého materiálu má schopnost nasávat vodu a tím se rozpínat. Norma připouští rozpínavost použitého materiálu do maximálně 1,5 procenta, ale na D47 jde podle některých posudků až o 25 procent.
Eurovia postupně sice trochu zmírnila svůj původně odmítavý postoj k odpovědnosti za nekvalitní dílo, nicméně stále tvrdí, že vše, co se na stavbě dělo, se konalo v souladu s přáními a požadavky Ředitelství silnic a dálnic. Právě zde se ale v plné nahotě projevuje až naivní přístup minulých vedení organizace rozhodující každoročně o desítkách miliard korun ze státního rozpočtu. Například stavební dozor na inkriminovaném úseku D1 zajišťovala společnost Dopravoprojekt Brno, která ale pracovala jak pro investora, tak pro firmy podílející se na budování dálnice. ŘSD to tehdy neřešilo. „Podívejte se, tady v minulých letech došlo k personální devastaci,“ sdělil nám generální ředitel ŘSD Čermák. „Prostě nebyli vlastní lidí, kteří by mohli zajišťovat kontrolu, a tak se přešlo na firmy zvenčí,“ vysvětlil.
Bylo pak již jen otázkou času, kdy dojde k něčemu podobnému jako na D47. Tamější problém s podložím, které mění svůj objem, není rozhodně jediný. V lednu Ředitelství silnici a dálnic vypočítalo, že vad na úseku dálnice D47 mezi Bělotínem a Ostravou je celkem 901.
Více než polovina připadá na mostní objekty, zbytek na mimoúrovňové křižovatky (98) a samotnou dálnici (343). Kolem jednotlivých vad, jejich posouzení a podobně samozřejmě v dalších měsících probíhala čilá mediální kampaň a rozebíraly se i právní otázky. Například to, kdy vlastně, a zda vůbec došlo k předání stavby. To je samozřejmě podstatné kvůli termínu skončení původní záruky. Ta ale nejspíše skutečně vyprší na konci tohoto měsíce. Proto ŘSD napjatě čeká, zda Eurovia přistoupí na nejméně desetileté prodloužení záruky. Pokud ne, dá se očekávat dlouhé a složité soudní řízení.
Rekonstrukce D1
I když se opět posunul termín, kdy se Ředitelství silnic a dálnic dozví, kdy se budou otevírat obálky s cenovými nabídkami uchazečů o práci při modernizaci D1, ředitel David Čermák je přesvědčen, že stavět se tam bude od dubna, tedy od začátku stavební sezony. Půjde nakonec o čtyři úseky, pátý, který vede od Velké Bíteše po Devět Křížů, byl pouze rezervním, kdyby se nestihlo stavební povolení pro některý jiný. Definitivně se tedy bagry zakousnou do dálnice na úsecích Šternov-Psáře (41.-49 km), Loket-Hořice (64.-72.km), Větrný Jeníkov Jihlava (104.-112. km) a Lhotka-Velká Bíteš (153.-162. km).
Nejprve se vždy 3-4 měsíce bude pracovat na provizorním rozšíření vozovky, následovat bude zhruba čtyřměsíční etapa spočívající ve vlastní modernizaci pásu dálnice v jednom směru a pak stejně dlouhá další etapa, při níž se zmodernizuje druhý pruh. Protože stavební sezona trvá od dubna do konce října, bude jeden úsek rozpracovánvždy dva roky. Jelikož se mělo začít již vloni, a stále platí termín skončení prací na celém stošedesátikilometrovém úseku mezi Mirošovicemi a Kývalkou v roce 2018, je jasné, že v roce 2014 dojde k největší kumulaci rozpracovaných úseků, což přiznal i šéf ŘSD Čermák.
Ve znamení roku 2013
ŘSD hodlá pokračovat ve výstavbě zbývajícího úseku dálnice D8 přes České Středohoří a pak zejména dokončit rozestavěné úseky D3 od Tábora po Veselí nad Lužnicí. V současně době probíhá soutěž na další dvě stavby D3 u Českých Budějovic a mělo by se již příští rok začínat stavět. Mezi největší dálniční stavby, které se mají v příš-tím roce zahájit, patří také úsek dálnice D1 z Přerova do Lipníka nad Bečvou. ŘSD rovněž předpokládá, že v roce 2013 zprovozní pro řidiče 16km silnic I. třídy a 38 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Mezi nimi je také část rychlostní silnice R7 na trase mezi Louny a Chomutovem.
Editor deníku Aktuálně.cz
