O plně autonomních autech se tvrdí, jejich hlavním přínosem by mělo být radikální snížení nehodovosti a celkové zvýšení bezpečnosti na silnicích. Nejnovější analýza ale tuto domněnku vyvrací. Jaké budou nehody autonomních aut?

Za většinou dnešních havárií stojí lidský faktor. Podle průzkumů z policejních zdrojů je chyba člověka důvodem pro 9 z 10 automobilových havárií. O autonomních autech se hovoří jako o produktech, které přispějí nejen k pohodlnějšímu, ale především bezpečnějšímu cestování, protože lidský faktor „vyřadí ze systému“. Podle nejnovější studie amerického pojišťovacího ústavu pro bezpečnost silničního provozu IIHS tomu ale tak překvapivě není. Nehody autonomních aut ubydou pouze z jedné třetiny, pokud budou jezdit příliš podobně jako lidé. I třetina by byla samozřejmě dobrá, jen toto řešení zkrátka nezabrání nehodám úplně. Nebo by to znamenalo radikální změnu dopravy.

„Je pravděpodobné, že samořiditelná auta budou nakonec představovat menší nebezpečí lépe než lidé, ale zjistili jsme, že to samo o sobě nezabrání velké havárii,“ konstatovala Jessica Cicchino, viceprezidentka pro výzkum IIHS a spoluautorka studie.

Audi A4 2010
ČTĚTE TAKÉ:  Consumer Reports: auta, kterým hrozí fatální porucha motoru

Analýza příčin současných nehod, kterou IIHS dělala na vzorku 5000 případů, totiž ukázala, že automatizované systémy by dokázaly zabránit havárii pouze ve třetině případů. Aby zabránily i těm ostatním, musely by být specificky naprogramovány, aby upřednostnily bezpečnost před rychlostí a pohodlím.

IIHS rozdělila zkoumané nehody do pěti kategorií podle příčin. Do první patřily věci jako rozptýlená pozornost řidiče či zhoršená viditelnost. Do druhé chyby předvídání, kdy například řidiči špatně odhadli mezeru v provozu, nesprávně odhadli, jak rychle jede jiné vozidlo, nebo nesprávně předpokládali, co udělá další účastník silničního provozu. Ve třetí skupině byly chyby v plánování a rozhodování, což zahrnovalo příliš rychlou nebo příliš pomalou jízdu, agresivní jízdu nebo příliš malou vzdálenost od vozidla před sebou. Chyby „provedení a výkonu“ zahrnovaly nepřiměřené nebo nesprávné vyhýbací manévry a další chyby při ovládání vozidla. „Ztráta schopnosti“ pak představovala nehody zavinění užíváním alkoholu nebo drog, zdravotními problémy nebo mikrospánkem. Mimo tyto skupiny pak byly nehody způsobené bez vlivu člověka, tzn. technické poruchy.

Pro studii výzkumníci z IIHS modelovali situaci, že všechna auta na silnici budou autonomní. Za pomoci senzorů, které by samozřejmě musely být bezchybné, by samořiditelné vozy uměly eliminovat 34 procent z 5000 zkoumaných nehod. Ostatním v současné podobě programování nikoli. IIHS to uvádí na příkladu z roku 2018, kdy autonomní vozidlo Uber zabilo 49letou Elaine Herzberg v Arizoně. Žena vedla jízdní kolo a vstoupila do vozovky na špatně osvětleném místě. Autonomní systém ji sice několikrát identifikoval, ale nebyl schopen určit, že jde o chodkyni a neuměl předpovědět, že vstoupí před auto. Aby se podobným nehodám zabránilo, musela by autonomní auta podle IIHS naprosto upřednostnit bezpečnost před přáním svého uživatele na pohodlnou nebo rychlou jízdu, a řídit se nejen dopravními předpisy, ale v maximální míře implementovat jízdní strategie, které vezmou v úvahu chování všech účastníků silničního provozu. Tedy třeba ve městech jezdit extrémně pomalu.