Česká republika v porovnání s jinými zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k elektromobilitě. Vyplývá to z nejnovějšího vydání každoroční analýzy EV Readiness Index, kterou pravidelně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan.

Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, jenže právě v zemích východní Evropy, konkrétně v České republice, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo zlepšování nejpomalejší. EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek.

Pokud jde o dotace, tak například v Rakousku činila loni dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60 000 eur. U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2000 eur. V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. V kategorii vozů s cenou od 40 000 do 65 000 eur se tyto částky snižovaly na 5000 eur, respektive 3750 eur. Česká republika žádné přímé dotace na nákup elektrických vozidel neposkytovala.

A nebude tomu tak pravděpodobně ani letos, jak nedávno potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Koncem roku 2021 by mohla být vyhlášena výzva na podporu elektromobility a vozidel na alternativní pohon z Národního plánu obnovy (NPO). Vyhlášení výzvy je závislé na schválení Evropské komise,“ řekl IDNES Marek Vošahlík z tiskového odboru MPO. „Pro období 2021 – 2027 MPO připravuje Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), kde se počítá s podporou alternativní dopravy (vozidel na alternativní pohon). V současné době dochází k jednáním s EK, zda a v jakém rozsahu bude elektromobilita podporována. Výzvy OP TAK budou s velkou pravděpodobností vyhlášeny v roce 2022.“

Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.

O něco lépe si vedeme v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru máme na každých 100 kilometrech dálnic 40 rychlonabíjecích stanic, vedeme si tak lépe než třeba Dánsko, Finsko nebo Francie. Největší komfort mají v tomto ohledu k dispozici Norové se 789 rychlonabíjecími stanicemi na každých 100 kilometrech dálnic a Britové s 218 rychlonabíječkami, v Rakousku jich mají 68 na každé stovce dálničních kilometrů.

Největší překážkou elektromobility ale zůstávají ceny vozidel. „Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře. Výrazně přibývá společností, které vyžadují konkrétní informace a analýzy ohledně elektromobility a jednotlivých typů elektromobilů i jejich provozu,“ konstatoval šéf českého LeasePlanu Martin Brix.

Klíčová zjištění letošního vydání průzkumu EV Readiness Index:

  • Téměř všechny sledované evropské země vykazují ve srovnání s loňskou analýzou vylepšené skóre, což signalizuje zvýšenou připravenost na elektromobilitu na celém kontinentu. Míra zlepšení se však výrazně liší.
  • Na nástup elektrických vozidel jsou nejlépe připraveny Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Naopak nejnižšího skóre dosáhly Česká republika, Rumunsko a Slovensko, tyto tři země zároveň vykazují nejpomalejší míru zlepšení, což jen podtrhuje rozdíly mezi západní a východní Evropou z hlediska připravenosti na elektromobilitu.
  • Průzkum ukázal, že elektromobily nebyly nikdy dostupnější. V jedenácti zemích jsou už levnější než adekvátní modely se spalovacími motory, pokud jde o celkové náklady na provoz (tedy podle ukazatele TCO).
  • V průměru zaplatí řidiči elektromobilů na daních 63 % částky, než jakou musí uhradit majitelé konvenčních vozidel. Nejlépe jsou na tom v této souvislosti Irsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Velká Británie, v těchto zemích totiž řidiči elektromobilů neplatí vůbec žádnou daň.
  • Nabíjecí infrastruktura v Evropě stále zaostává, přičemž právě ta je klíčem ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu. Ačkoli v roce 2020 došlo k dalšímu pokroku v oblasti nabíjecí infrastruktury, míra zlepšení ve skutečnosti poklesla – zatímco v roce 2020 analýza zaznamenala 43% nárůst nabíjecích stanic napříč kontinentem, v roce 2019 došlo k 73% navýšení jejich počtu. Podle studie ani v nejlépe hodnocených zemích ještě není nabíjecí infrastruktura zdaleka dostatečná.

Martin Šidlák