Flotila 5 na 5 – SUV jdou do boje

Vybrali jsme pětici soupeřících SUV a nechali je v týdenním testu otestovat opravdové profíky. Které je podle nich to nej?


SEZNAM KAPITOL


HODNOCENÍ ODBORNÍKŮ

Přemysl Svora
Ředitel TV Praha

Škoda Karoq

Vzhledem k tomu, že jezdím již několik let Škodou a s větším modelem Kodiaq, tak mně zajímalo, jaké to bude s menším a modernějším bráchou. Samozřejmě, že se v mnohém liší, nejen tím, že je menší. Musím říct, že se mi model na první pohled líbil. Již při přebírání v garáži mně potěšilo světlo u otevřených dveří, které na zem dávalo vědět, že jde o Škodovku. Samotný vnitřní prostor byl i nebyl podobný staršímu Kodiaqu. Možná je to síla zvyku, ale ovládání všech prvků je pohodlné a intuitivní a ne všechno se musí složitě nastavovat na displeji. Kolečkové nastavení klimatizace je pohodlně nastavitelné jak u řidiče, tak spolujezdce. I samotné tlačítka vyhřívání sedadel a ovládání vzduchu jsou lehce ovladatelné a nevyžadují složité bádání jak to vlastně funguje.

Na rozdíl od staršího modelu je centrální budík nahrazen displejem, který umožňuje různé varianty využití. Používal jsem často navigaci a její širokoúhlé nastavení při jízdě umožňuje úplně vynechat centrální multimediální displej. Nastavení navigace je intuitivní a nevyžaduje složité studování co a jak funguje. Moderní multimediální displej se od svého předchůdce použitého v Kodiaqu výrazně liší. Ovládání pro mne bylo o něco složitější. A to především přepínání mezi jednotlivými funkcemi jsem musel nastavovat přes centrální menu. Když jsem telefonoval, a potřeboval přepnout zpět na běžící navigaci a využívat obě funkce současně musel jsem za jízdy více času odbíhat zrakem na displej. Je možné, že to jde nějak nastavit, ale vzhledem k tomu, že návody čtu jen málokdy, tak jsem měl smůlu. Ale jinak ovládání telefonu, starších hovorů, přednastavení oblíbených kontaktů i samotná funkce hands free, kdy mi je na druhé straně rozumět, je snad lepší než u nejnovějšího BMW X5 se kterým jsem jel před nedávnem. Výhodou také je, že se dají spárovat dva telefony najednou, což je pro naše firemní používání dost důležitý detail.

Další a pro mě klíčovou věcí  je „kolečkové“, nikoli tlačítkové ovládání hlasitosti, což je u častého telefonování, používání hudby a navigace moment, který je schopen ovlivnit i výběr auta. Samotná jízda již není tak podstatná, protože auta v těchto kategoriích jezdí tak nějak podobně. Potěšující byla spotřeba. U denního mixu okresky, dálnice a město to bylo něco málo přes 5 litrů na 100 km. Testovaný model byl ve specifikaci 4×4, což je pro účely natáčení reportáží v terénu vítaný bonus. Za mne jde jednoznačně nejlepší model v této třídě.

Ford Kuga

Ford Kuga na mne od počátku působil robustnějším dojmem, než podobné auta jiných značek. Zdá se, že ostřejší hrany především zadní části ještě zdůraznila stříbrná barva testovaného vozu. Musím říct, že pouze kvůli designu by ford nebyla první volba. Naštěstí pro prodejce to není pro mě úplně důležité. To nejdůležitější je vnitřek a pohodlí při řízení a používání auta jako náhradní kanceláře.

Na první pohled mě zaujal velký středový displej. Měl jsem pocit, jakby ho do auta namontovali až poté co seč jim nikam nevešel. Ale není to nic podstatného, tou je funkčnost. Ovládání celého multimediálního systému je jednoduché a intuitivní. Velkou výhodou je snadné ovládání navigace včetně možnosti zadávat dříve použité cíle. Párování telefonu je jednoduché, stejně tak i používání včetně ovládání na volantu. Jediná drobnost je tlačítkové ovládání hlasitosti, které není vždy pohodlné a vyžaduje trošku více pozornosti, než u rolovacího kolečka jako je to například u škodovek. Nejsem ani příznivec kolečkového ovládání automatické převodovky. Ale je to zřejmě věc zvyku.

Testovaná verze byla vybavena výsuvným průhledným štítem – displejem. S touto novinkou jsem se setkal poprvé a musím jí ocenit. Při používání navigace, případně hlídání povolené rychlosti nemusíte sklápět zrak k dalším displejům a můžete se klidně věnovat jízdě. Ocenil jsem i dodatek úložného prostoru uvnitř interiéru. S dcerou jsme otestovali i reproduktory a Bohemian Rapsody od skupiny Queen hrála skvěle i při maximální hlasitosti. Dále mně zaujala i přední parkovací kamera, kterou jsem použil snad poprvé až u tohoto auta.

K samotné jízdě – auto jsem testoval v době kdy extrémně foukalo a na dálnici bylo znát, že SUV s menším rozvorem kol a zapnutou asistencí udržování auta v jízdním pruhu chce větší soustředění než obvykle. Když přestalo foukat, tak jsme si jízdu užíval. Motor 1,5 EcoBlue o výkonu 88 kW by mi na jízdy střídající okresky, kousek dálnice a město úplně vyhovoval. Spotřebou jsem se dostal k 6 litrům na 100 km, což je tak akorát.  

Kia Sportage

Vzhledem k tomu, že jsme měli ve firmě několik aut od firmy Kia, tak jsem byl zvědav, kam se značka posunula. Celkový design modelu Sportage se mi líbí. Přijde mi konzervativnější, než u některých evropských výrobců. Ale i tak má auto sportovního ducha a celkově jde o výrazný posun vpřed oproti předchůdcům.

Kia Sportage zaujme na první dojem velkým vnitřním prostorem a dostatečným množstvím odkládacích přihrádek. Vnitřní uspořádání auta i palubní deska působily na mne solidním dojmem. Někomu může vadit přehršel tlačítek, ale dát všechna ovládání do centrálního displeje nemusí být výhodou. Někdy bývá kouzlo schované v detailu a tady je to mírné pootočení infotainmentu směrem řidiči. To se ukázalo jako výhoda při používání navigace. Ta fungovala bezchybně a její ovládání bylo snadné.

Další pro mne již zmíněný podstatný detail je ovládání hlasitosti rádia i hands free. Vystouplé tlačítko je lehce rozpoznatelné a na rozdíl od standardních zapuštěných ovládacích prvků nevyžaduje zvýšenou pozornost. Obecně jsou podle mě tlačítka mnohem bezpečnější, než neustále řešit vše přes displej. Na rozdíl od konkurence stejné třídy měl tento model standardní „budíky“ a ne druhý displej, ale pro mě nepodstatná věc. Těžko popsat funkci přepínání hands free a navigace. Testované auto mělo zřejmě výrobní vadu, protože funkce hands free pravidelně „padala“. Když vedete obchodní hovor a přeruší se vám třikrát, příliš vás to nepotěší. Šlo ale patrně jen o drobnou chybu testovaného vozu, kterou se podaří rychle vyřešit. Motorickým a jízdním vlastnostem není co vytknout.

Renault Arkana

Vzhledem k tomu, že automobily používám jak na firemní i soukromé jízdy účely, tak kombinace SUV a kupé může být optimální variantou. A toto se na první pohled modelu Arkana od Renaultu povedlo. Podotýkám, že jsem auto od Renaultu měl naposledy před 25 lety. Od té doby mě z různých důvodů tato značka míjela. Musím ale konstatovat, že co se týče vzhledu jde o povedené líbivé auto. Přesně podobné tvary i barva lahodí mému oku. Stejný dojem měla moje partnerka i 18tiletá dcera. A to se stává výjimečně. Testované auto bylo ve výbavě R.S. line, takže i 18 palcové černé disky ladily se zbytkem exteriéru. První otevření zavazadlového prostoru ukázalo poměrně velký prostor a pro mě zatím nezvyklá vychytávka. Dvě možnosti nastavení hloubky kufru a snadná variabilita úpravy. Pro naši firmu, která převáží neustále nějaké kabely, stativy, světla a ty nechává vždy v autě je to optimální řešení. Jsou v kufru, ale nejsou vidět.

Interiér ve verzi R.S. Line je na první pohled luxusní. Kontrastně prošité kožené čalounění a červené dekorační prvky korespondují s exteriérem. Vzhledem k tomu, že auto používám velmi často jako pojízdnou kancelář, jsou pro mne důležitých několik na první pohled nepodstatných věcí. Dostatek odkládacího prostoru na různé klíče, žvýkačky, kapesníky, mobily, pití a podobně. A toho je v Arkaně na můj vkus málo. Ale je možné, že je to jen otázka zvyku.

Mnohem podstatnější je ovládání pro mne důležitých prvků, a to je hands free, navigace a hudba. Co se týče navigace, byla vyhovující a jednoduchá na nastavení. Nevyužil jsem všechny funkce, ale základ je dobrý. Horší je to s telefonováním. S výjimkou přijetí, případně zavěšení hovoru se musí ovládat přes display, a to se současně zapnutou navigací není úplně pohodlné. Používal jsem raději hlasové ovládání, a to fungovalo výborně. Jinak oba displeje splňují všechny parametry moderního automobilu. Zbytek funkcí není pro mne až tak podstatný a méně používané ovládací prvky jsou vždy záležitostí zvyku.

 K samotné jízdě -v mém případě jde o mix hrbolaté třetí třídy, vyjetých kolejí u druhé třídy, dálnice a městské zácpy. Arkana vše zvládala bez problémů. Spíše než ze sportovní jízdy jsem měl pocit komfortu a to je vyhovující. Nevím jestli je to způsobeno momentálně již ucpanou Prahou, ale spotřeba byla vždy o málo vyšší než 7 litrů na 100 kilometrů.   

Celkově jde o povedený model, který svou cenou a výbavou může oslovit jak firmy, tak i rodiny s dětmi.

Peugeot 3008

Na první pohled má Peugeot 3008 budit dojem luxusního automobilu. Barva i celkový vzhled se mi líbily. Všiml jsem si, že francouzské auta chtějí vždy vypadat tak trochu jinak a zapamatovatelně. A to i za cenu, že to někdy přeženou. Především přední část se mi zdála až hodně dizajnově překombinovaná. Moje 18 letá dcera, řekla že to je právě ono, a že jsem staromódní. Vzhledem k tomu, že už nemusím balit holky na vzhled auta, tak to pro mě není to nejdůležitější. Ale vysloveně ošklivé auto bych asi nepořídil. A to Peugeot 3008 rozhodně není.

Ohromný středový odkládací prostor mě okouzlil. A navíc chlazený. Běžně v autě převážím několik sad klíčů, různé druhy bonbónů a žvýkaček a také různé druhy nápojů. Takže toto je pro mne velké plus. Nicméně jsou i další důležité věci, než je velikost přihrádek. A to je vnitřní vzhled. Na první dojem se mi přístrojová deska i umístění displeje líbily. Nevím jaký důvod má vrchní i spodní ukrojení volantu, asi pro sportovní pocit z jízdy, ale na to jsem pak při jízdách zapomněl. Nijak mi to nevadilo, ale ani nenadchlo. Povedený je centrální budík s možností několika předvoleb. Používal jsem to relativně často. Spíše jen jako odreagování v dlouho stojících pražských zácpách. U navigace jsem ale možnost plné obrazovky používal pokaždé. Samotné ovládání hlavního displeje mi přišlo dost složité. Hezké tlačítka připomínající klaviaturu byly v pořádku.

Problém byl u samotného displeje a jeho funkcí. Lépe řečeno, že ovládání rádia a klimatizace je pouze na displeji. Pro starší konzervativní řidiče věc zbytečně komplikovaná. Vzhledem k tomu, že v autě jedu téměř vždy s partnerkou jsme zvyklí na současné připojení telefonu na handsfree.  Je to detail, ale pro nás důležitý. I samotné telefonování, hledání kontaktů a nastavení předvoleb nebylo úplně pohodlné, tak jsem používal výhradně hlasového asistenta. A to fungovalo výborně.

Jízda v Peugeotu 3008 je pohodlná, testovaný model byl vybaven benzínovým motorem 1,6 Pure Tech, takže jízdy na dálnicích mohly být živější, než u ostatních modelů. To bylo znát i na spotřebě – 7,6l na 100 km je docela dost. Auto je podle mě spíše pro rodinu s dětmi, než pro neustále telefonujícího manažera.

-> POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU – HODNOCENÍ ODBORNÍKŮ

<- ZPĚT NA CELKOVÉ HODNOCENÍ