V 90. letech končila studená válka, vznikla celosvětová síť World Wide Web. Díky technologii se zvyšovala produktivita a svět se rychle zmenšoval. Najednou se zdálo, že je možné úplně všechno. Třeba dát dopravní prostředek do kufru, jako to zkusila Mazda.

Také Mazda tehdy prožívala pozoruhodné časy. Nový roadster MX-5 šel na dračku a v roce 1991 Mazda jako první japonská značka zvítězila ve slavném závodě 24 hodin Le Mans. Vůbec poprvé, a také naposled, tam tehdy vyhrálo auto s rotačním motorem. V tomtéž roce se rotační motor prosadil i ve studii Mazda HR-X na vodíkový pohon.

V hirošimském sídle automobilky zavládla sebevědomá atmosféra, v níž se dařilo originálním projektům – třeba interní soutěži Fantasyard, v níž se týmy z různých oddělení snažily prosadit kreativní představy nejrůznějších vozítek. Soutěž se konala v letech 1989–1991. V dnešní éře omezených rozpočtů a tvrdé globální konkurence to zní jako pohádka. Ovšem před třiceti lety Fantasyard věrně symbolizoval radostnou náladu ve firmě známé díky svému nekonvenčnímu přístupu. V jednom z ročníků soutěže zvítězil nesmírně zajímavý, byť poněkud bizarní návrh.

Škoda Enyaq
ČTĚTE TAKÉ:  První test: Projeli jsme nový elektromobil Škoda Enyaq iV!

Kreativita nade vše

Tím vítězem bylo „auto v kufru“, tedy tříkolka, která měla podle autorů patrně zrychlit a usnadnit pohyb na letištích a kolem nich. Autorský tým sedmi techniků z oddělení pro vývoj a testování manuálních převodovek dokonce dostal nějaké peníze na realizaci svého nápadu. Za ně autoři koupili moped a největší kufr, jaký sehnali, a dali se do práce.

Výsledek byl jednoduchý, ale nesmírně originální. Základem bylo pár dílů z mopedu, především dvoutaktní motor s objemem 34 cm3, vestavěný do kufru Samsonite o rozměrech 57 × 75 cm. Sestavení tříkolky trvalo jen minutu: Stačilo překlopit přední vidlici do svislé polohy, nasadit zadní kola, připevnit nad zadní nápravu sedlo a mohli jste vyrazit na cestu. Motor s výkonem 1,7 koně umožňoval jízdu rychlostí až 30 km/h.

„Auto v kufru“ v mnoha ohledech nezapřelo tradice své značky. Díky nízkému těžišti byla jízda nesmírně zábavná, trochu podobná řízení MX-5. Studie zároveň navázala na originálního ducha vůbec první sériově vyráběné Mazdy, tedy modelu Mazda-Go, populární tříkolky z roku 1931.

Reklama na kolečkách

Pravda, s hmotností 32 kg nebylo „auto v kufru“ úplně praktické, tedy přinejmenším jako příruční zavazadlo. Automobilka ani nikdy nepočítala se sériovou výrobou, přesto se studii dostalo velké mediální pozornosti a posloužila tak Mazdě jako skvělá reklama. Díky tomu firma vyrobila dva další prototypy, jeden pro USA a druhý pro Evropu. Evropský model se v roce 1991 představil na autosalonu ve Frankfurtu po boku Mazdy 787B, která vyhrála Le Mans. V současné době už existuje jen americký model – japonský originál byl „náhodně zničen“ a evropská replika za neznámých okolností zmizela.

Zdroj: Mazda