Sportovní auta: Analýza EY ukazuje překvapivé údaje o cenách

auta, sportovní auta, EY

Společnost EY zpracovala cenový index zaměřený na sportovní auta. Srovnala v něm data z května 2022 a 2018. Z jeho závěrů mimo jiné vyplývá, že počet nabízených sportovních vozů vzrostl za čtyři roky o 36 %. Cenový nárůst byl spíše pozvolný, kdy například u benzínových sportovních variant nedosáhl ani 2 %.

Do specializovaného průzkumu na téma sportovní auta byly zahrnuty pouze vozy se sportovním označením, jež nabízejí zvýšený výkon oproti standardním modelům. Mezi dubnem 2018 a 2022 došlo k nárůstu o 28 nabízených modelů, což představuje nárůst o 36 %. V roce 2018 bylo nabízeno celkem 78 modelů v 79 variantách. Z nich 72 bylo zastoupeno benzínovými motory, 6 naftovými a poslední kategorie PHEV čítala jeden model. Konkrétně se jednalo o BMW i8 o celkovém maximálním výkonu 275 kW, které však v letošní nabídce již nenalezneme.

Sportovní auta: Stagnace cen

„Rostoucí ceny vstupů a energií zaznamenáváme nejen v automobilovém průmyslu, kde ceny běžných osobních automobilů výrazně rostou. U sportovních aut tomu bylo překvapivě jinak – v porovnávaném období byla zaznamenána spíše stagnace cen. To bylo způsobeno zejména ukončením prodeje některých dražších variant. Dalším faktorem je, že automobilky stále častěji zařazují do své nabídky více menších sportovních variant. Ty jsou obecně levnější a tím průměrné ceny snižují. I když se může zdát, že absolutní rozdíly cen jsou velké, při pohledu na ceník BMW M5 zjistíme, že zdražilo o více než 170 000 Kč. To pak v procentuálním vyjádření představuje 5% navýšení,“ uvedl Petr Knap, partner EY pro automobilový průmysl.

V květnu 2022 figurovalo v nabídce automobilek celkem 106 modelů ve 109 variantách. Největší zastoupení měly opět benzínové agregáty o celkovém počtu 94, které následovaly naftové s počtem deset. Sportovní varianty PHEV jsou nyní nabízeny ve dvou modelech. Jedním z nich je Volkswagen Touareg R a tím druhým Škoda Octavia RS o výkonu 180 kW. Ta je mimo variantu PHEV nabízena i v benzínové (180 kW) a naftové motorizaci (147 kW).

K nabídce se přidaly i 3 vozy v kategorii BEV, která postupem času také začíná nabízet zajímavé sportovní verze. Do této kategorie spadá i historicky nejsilnější v tuzemsku vyráběný model Škoda Enyaq RS s maximálním výkonem 220 kW. Vedle něj stojí o poznání dražší a o 220 kW výkonnější model Audi e-tron GT s cenovkou 3 811 900 Kč. Na samotném vrcholu stojí model Mercedes-Benz AMG EQS 53 4Matic+ o výkonu 470 kW s cenou od 4 335 430 Kč.

Toyota Mirai, Berlín
Čtete také

200x Toyota Mirai. Berlín získá obří flotilu vodíkových aut

V Berlíně vzniká největší flotila vodíkových aut v Německu. V rámci dvouletého pilotního projektu H2 Moves Berlin dá společnost Toyota Deutschland řidičům…

Dvanáctiválce vypadly z nabídky

Automobilky stále častěji posílají na trh sportovní auta s novými maloobjemovými sportovními modely z důvodu plnění přísnějších emisních norem. Konkrétně výrobce Mercedes-Benz oproti roku 2018 nabízí o 8 variant více, avšak tyto modely nově disponují dvoulitrovými agregáty. Naopak z nabídky vypadly modely s 12válcovými motory o výkonu 463 kW, které byly k nalezení v S 65 Coupe a S 65 L. K výrobě dvoulitrových sportovních derivátů se přidala i značka Volkswagen. Ta do svého portfolia zařadila modely Arteon R, Tiguan R a T-Roc R.  

Pohled na ceník Polo GTI prozradí, že během sledovaného 4letého rozmezí tento model zdražil o 151 900 Kč v základní verzi, přičemž výkonový nárůst byl pouze 5 kW na konečných 152 kW. Pozitivum tvoří fakt, že tento model je v rámci posledních evolucí mezigeneračně soustavně osazován většími agregáty. Současně je nabízen s motorem 2.0 TSI, přičemž předchůdci disponovaly motory 1.8 TSI a 1.4 TSI, které se nepyšnily příliš vysokou spolehlivostí.

Beznadějně vyprodáno

Srdce vyznavačů atmosférických motorů zaplesá při pohledu na nový model Toyoty GR 86, který oproti předchůdci GT 86 nabízí větší objem 2,4 l (nárůst o 0,4 l) a vyšší výkon 172 kW (nárůst o 23 kW), přičemž ceny zůstaly na podobné úrovni. Není tak divu, že předobjednávky tohoto modelu byly během několika hodin beznadějně vyprodány. Další alokace pro český trh prozatím není – vzhledem k omezené alokaci pro EU obecně – v plánu.

Ceny benzínem poháněných sportovních variant vzrostly v průměru o 1,9 % na 2 100 366 Kč. Na tomto růstu se mimo jiné podílelo zdražení modelů BMW M3 o 179 400 Kč, Ford Mustang o 329 910 Kč v maximální výbavě nebo Lexus RC F o 584 000 Kč rovněž v maximální výbavě. Menší cenové nárůsty potkaly modely s nižšími objemy. Audi RS3 byla v případě maximální výbavy bez příplatků zdražena o 48 000 Kč, Mercedes-Benz AMG CLA 45 pak o 20 570 Kč.

Nelze objednat

Z nabídky vznětových agregátů vypadl motor z dílny BMW o objemu 3 l osazený třemi turbodmychadly o maximálním výkonu 280 kW. Ten bylo možné nalézt hned v několika modelech – M550d, X6 M50d, X5 M50d. V nové generaci byl jeho výkon navýšen o 14 kW a jedno turbo. Ale bohužel s příchodem faceliftu z nabídky zcela zmizel a dnes již nelze objednat. U konkurenta z Ingolstadtu, Audi, byla nabídka o naftové verze rozšířena. Konkrétně se jejich naftový třílitr s výkonem od 251 do 253 kW nachází v modelech SQ5, SQ7, SQ8, S5, S6 a S7.

Z pohledu výkonu došlo u benzínových variant k navýšení na průměrných 300 kW (+8 kW), zatímco u naftových klesl výkon na 219 kW (-7 kW). Přičemž klesla i průměrná spotřeba na 5,8 l/100 km (-0,4 l/100 km). Benzínové agregáty jsou naopak dle oficiálních údajů výrobců žíznivější a potřebují v průměru 9,6 l/100 km (+0,9 l/100 km). Z pohledu emisí jsou na tom mimo čistě bateriové vozy nejlépe vozidla z kategorie PHEV mající průměrných 25 g CO2/100 km. Následují naftové se 158,3 g CO2/100 km (-3,5 g CO2/100 km). Nejhůře jsou na tom pochopitelně benzínové s hodnotou 224,5 g CO2/100 km (+3,7 g CO2/100 km).

Zajímavé hodnoty se vyskytují u vozů BEV, které vykazují průměrný maximální výkon 377 kW a průměrnou spotřebu 20,2 kWh/100 km. V jejich neprospěch ovšem na poli sportovních výkonů hovoří jejich hmotnost. Přesto je patrné, že se výrobci budou ubírat tímto směrem, byť se jedná o nelehkou misi.

Zdroj: EY