Hlásíme pokles

Cena elektřiny pro stanovení cestovních náhrad v roce 2024 poprvé v historii oprávněně poklesla. A je to dobře.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která mimo jiné stanovuje průměrnou cenu pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, je pro provozovatele elektromobilů mnohem zásadnější, než je tomu u aut se spalovacím motorem. Po excesech se stanovením její výše v minulosti to pro tento rok vypadá, že odpovídá realitě.

Aktuální vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí číslo 398 z 18. prosince 2023 stanovila průměrnou cenu pohonných hmot v případě elektromobilů na 7,70 Kč za jednu kilowatthodinu elektřiny. Jen pro srovnání, v případě litru 95 oktanového benzinu to je 38,20 Kč, u jednoho litru motorové naft y 38,70 Kč. Tato výše ceny elektrické energie nyní konečně odpovídá realitě a lze ji považovat za správně nastavenou. V minulosti tomu přitom ne vždy tak bylo.

Kontroverzní rozhodnutí padlo například při stanovení ceny na rok 2022, kdy částka zcela nelogicky poklesla z 5 Kč na 4,10 Kč za 1 kWh elektřiny. To absolutně neodpovídalo situaci na energetických trzích se zastropovanými cenami. Tlak odborných kruhů nakonec donutil ministerstvo během necelých tří měsíců cenu navýšit na 6 Kč za kilowatthodinu, i tak ale částka byla o několik korun nižší, než realita. Další zvýšení nastalo o rok později – v březnu loňského roku se cifra vyšplhala na 8,20 Kč. Energetický trh se mezitím po krachu obchodníků a od začátku války na Ukrajině ustálil na novém normálu, kterému aktuálně stanovená cena již plně odpovídá.

VĚTŠÍ DOPAD

Ač se to nemusí zdát, tak pro elektromobily je tato referenční cena naprosto zásadní, se stanovováním cestovních náhrad v případě spalovacích aut se to vůbec srovnávat nedá. Ano, každý, kdo má elektroměr a odběrné místo, tak by měl být schopen cenu od distributora elektřiny vypočítat – jenže v praxi je to těžko představitelné. Ceny elektřiny se totiž na rozdíl od benzínu a naft y mění v řádu minut vlivem burzy a zapojení OZE. Každý subjekt i jednotlivec pak využívá různé tarify, liší se i tarify určené přímo pro domácí nabíjení. Zapojují se i různé nabíjecí paušály a balíčky u veřejných dobíječek, velkou roli hraje i jejich samotný typ – protože opět je jiná cena při pomalém a rychlém dobití vozu.

Pochopitelně tam, kde je cena vyjádřena fakturačním procesem – ať už je jakýkoliv – vyúčtuje se vše 1:1 dle dokladu. Ale právě elektřina pro dobití elektromobilu často normální účtenku nemá. Jednoduché a jednoznačné vyjádření referenční ceny za kWh je tak klíčové – jinak firmy mají větší komplikace například i s účtováním dobíjení služebních aut doma u svých zaměstnanců i naopak, pokud si zaměstnanec bude svůj soukromý elektromobil dobíjet v práci. Nejen pro tyto případy je referenční cena ideální, i když samozřejmě vše záleží na finální dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a nastavením firemní flotilové politiky.

DALŠÍ ROZVOJ

Stabilizace na jednotné, rozumně nastavené referenční ceně má svůj jasný smysl a je prostě pro rozvoj elektromobility potřeba. Skutečně transparentních cen totiž jinak často dosáhnout nelze. Zatímco náklad za litr naft y je od pondělí do neděle plus minus stejný, cena elektřiny se často stává noční můrou všech logistů a fleetových manažerů. V Analytics Data Factory nyní vyvíjíme produkt zabývající se sběrem dat z dobíjecích stanic a vyhodnocováním dlouhodobých trendů, chování a senzorických dat. Přinese to sice možnosti lepšího managementu a analytiky pro správce firemních flotil, ale samozřejmě pohyby cen elektřiny to ovlivnit nemůže.

Pro všechny fleet manažery je proto teď důležité, aby se aktuálně stanovená cena zásadně dlouhodobě nelišila od skutečné ceny na trzích. Snad to tak zůstane a pokud ne, věřím, že ministerstvo dokáže rychle zareagovat a vyhlášku aktualizovat. Elektromobilita přeci jen funguje poněkud jinak, než jak byly úřady zvyklé. A pokud se firemní provozovatelé budou moci na referenční cenu spolehnout, podpoří to využívání elektromobilů, což v kontextu snižování emisí CO2 a ESG závazků firem dává jednoznačně smysl.

David Nurkovič, Analytics Data Factory