Česká dobíjecí infrastruktura je velmi dobrá, přesto ministerstvo podpoří její rozvoj 6 miliardami

Na 2 600 dobíjecích bodů podpořilo doposud Ministerstvo dopravy v rámci výzev evropských operačních programů. Nynější dobíjecí infrastruktura tak nejen vystačí pro elektromobily, které se pohybují po našich silnicích, ale zvládla by obsloužit i jejich výrazně vyšší množství. Rezort ale i nadále pokračuje v podpoře rozvoje dobíjecích míst a řídí se přitom mj. i výzvami a strategiemi stanovenými v memorandu, které podepsal se Škoda Auto.

„Aktuálně máme na území ČR bezmála čtyři a půl tisíce dobíjecí bodů. Podle evropských propočtů by toto množství stanic zvládlo obsloužit skoro 100 tisíc elektromobilů, což výrazně převyšuje jejich skutečný počet na českých silnicích. Jsem rád, že rozsah dobíjecí infrastruktury není překážkou rozvoje elektromobility u nás,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

Ministerstvo dopravy i tak pokračuje v podpoře rozvoje infrastruktury pro čistou mobilitu a v Operačním programu Doprava III (OPD III).V současné době běží lhůta pro podávání žádostí u výzev na podporu budování běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích, rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro nákladní vozidla i osobní vozidla nebo například rozvoje dobíjecí infrastruktury s bateriovým úložištěm.

Dobíjecí infrastruktura: Spolupráce se Škoda Auto

Konkrétní projekty odpovídají bodům memoranda o spolupráci v oblasti elektromobility mezi veřejným a privátním sektorem, které v říjnu 2021 podepsalo Ministerstvo dopravy a další státní aktéři se Škoda Auto. Dokument stanovuje hlavní výzvy i strategii postupu v oblastech, jako je pozitivní osvěta čisté mobility, rozvoj dobíjecích lokalit na dálničních odpočívkách, podpora dobíjecích lokalit nebo centrální informační uzel dobíjecí infrastruktury.

 „Škoda Auto podporuje elektromobilitu v Česku otevřeně, dlouhodobě a s plnou odpovědností vyplývající z postavení na trhu i ve společnosti. Neobejde se však bez podpory a spolupráce ostatních subjektů. Proto si ceníme příležitostí, které v roce 2021 otevřelo Memorandum zaštítěné MD a MPO jakožto klíčovými institucemi pro rozvoj infrastruktury. Díky efektivní koordinaci státu se nám daří plnit cíle stanovené evropským nařízením AFIR i Národním plánem čisté mobility na rok 2025,“ dodává Jiří Maláček, vedoucí českého zastoupení Škoda Auto.

Ministerstvo navíc stanovilo i další výzvy v oblasti rozvoje čisté mobility v České republice. Ty jsou následující:

  1. Pozitivní osvěta čisté mobility

V dnešní době není veřejnost plně srozuměna s tím, jaké přínosy čistá mobilita vlastně přináší. Většinová společnost navíc není ani přesvědčena o významu a nutnosti přechodu na čistou mobilitu pro životní prostředí. Pozitivní osvěta by se tak měla týkat obecně čisté mobility, bezemisních vozidel a příslušné dobíjecí a vodíkové infrastruktury. Jejím důležitým úkolem bude vyvracet často sdílené nepravdy a negativní tendence. Státní správa může na veřejnost působit jako pozitivní vzor rovněž tím, že postupně začlení bezemisní vozidla do svého vozového parku.

  • Rozvoj dobíjecích lokalit na dálničních odpočívkách

Dálniční odpočívky, které jsou spravovány Ministerstvem dopravy, resp. ŘSD, tvoří stěžejní bod pro další rozvoj čisté mobility v ČR. Zejména k dosažení náročných cílů evropského nařízení AFIR je třeba jasná strategie využití těchto důležitých lokalit.

  • Centrální informační uzel dobíjecí infrastruktury

Doposud neexistuje jednotná centrální datová platforma, která by nejen evidovala veškerou veřejnou dobíjecí infrastrukturu, ale i poskytovala široké veřejnosti v reálném čase přehled o disponibilních veřejných dobíjecích stanicích. Aktuálně je budován systém sběru dat o dobíjecích lokalitách v rámci Národního dopravního informačního centra (NDIC), který tento nedostatek zcela odstraní.

  • Sjednocení dopravního značení míst pro dobíjení vozidel

Dopravní značení míst pro dobíjení vozidel dnes není jednotné a bohužel nefunguje ani společný postup, jak postihovat blokování parkovacího místa určeného pro nabíjení elektromobilů vozidly se spalovacím motorem či elektromobily bez dobíjení. V této oblasti je nutné nastavit jednotná pravidla včetně příslušné metodiky jejich vymáhání.

  • Úlevy spojené s čistou mobilitou

K podpoře čisté mobility přispívají i některá osvobození od poplatků spojených s provozem bezemisního vozidla, jako je například mýtné. Je třeba zvážit možnost částečné úlevy také pro provozovatele těžkých nákladních elektrických vozidel, která již v trochu jiné podobě (nulová cena dálniční známky) existuje u elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel.

  • Podpora dobíjecích lokalit s nejvyšším potenciálem

Dobíjecí infrastruktura by měla vznikat zejména v těch lokalitách, které umožní dostatečné pokrytí dojezdových vzdáleností vozidel v souladu s příslušnou evropskou legislativou. Navíc tyto lokality musí reflektovat potenciální vytížení z hlediska hustoty dopravního provozu. Stát tak mj. bude zejména v rámci dotačního programu OPD efektivně motivovat potenciální zájemce o provozovaní této dobíjecí infrastruktury.

  • Podpora dobíjecí infrastruktury ve městech a obcích

Pro rozvoj čisté mobility je rovněž důležité, aby ve městech a obcích existovala robustní veřejně přístupná infrastruktura pro tzv. rezidentní dobíjení. I zde musí sehrát roli dotační program OPD, aby podpořil budování a provozování právě této dobíjecí infrastruktury.

-red-