Interiér auta se v létě rozpálí až na 80 °C. Hrozí poškození telefonů nebo dokonce jejich požár

Interiér zaparkovaného auta, zejména palubní deska, se na přímém slunci může během letních veder rozpálit až na 80 °C. Takové teploty představují nebezpečí pro odložené mobilní telefony, powerbanky nebo notebooky. Můžou urychlit stárnutí baterií, poškodit elektroniku a ve výjimečných případech i zvýšit riziko požáru.

Elektronika je dnes už nedílnou součástí letních výletů i dovolených. Lidé s sebou běžně vozí telefony, fotoaparáty na zachycení vzpomínek nebo třeba bezdrátová sluchátka či tablety pro zabavení dětí v autě. Právě v horkém prázdninovém období se ale tato zařízení často dostávají do podmínek, do kterých nejsou určená. Přímé slunce, rozpálený interiér auta nebo dlouhodobé vystavování vysokým teplotám mohou způsobit jejich rychlejší opotřebení i technické závady.

„Elektroniku bychom nikdy neměli nechávat na místech, kde se může extrémně zahřívat. Výrobci uvádějí jako bezpečný provozní rozsah zpravidla 0 až 35 stupňů, dlouhodobému skladování pak nejlépe svědčí teploty mezi 15 a 20 stupni. Při teplotách nad přibližně 45 °C dochází k výrazně rychlejší degradaci lithium iontových baterií. Motoristické testy přitom ukazují, že už při venkovní teplotě kolem 32 stupňů se interiér zavřeného auta na slunci během chvíle rozpálí na 50 stupňů a povrch palubní desky může dosáhnout až 80 stupňů Celsia,“ vysvětluje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém. 

U zařízení s baterií pak podle ní nejde jen o snížení výkonu nebo zkrácení životnosti. Hrozí také poškození samotného článku, který se v krajním případě může i vznítit. Varovným signálem je zejména neobvykle horký povrch přístroje, deformace krytu, nafouknutá baterie, zápach, změna barvy nebo potíže při nabíjení. V takových případech je nejlepší elektroniku okamžitě přestat používat, vypnout ji a nechat bezpečně vychladnout – ideálně postupně, nikoli šokem například v mrazáku nebo lednici.

Nejcitlivější jsou zařízení s lithium-iontovými bateriemi, tedy například powerbanky, notebooky nebo mobilní telefony. Vliv má ale také to, jak uživatel konkrétní přístroj využívá – mezi aplikace, které nejvíc přispívají k přehřívání, patří například hraní her, sledování videí nebo používání navigace. 

„Při navigaci pracuje naplno displej, GPS modul i datové připojení a telefon se navíc často zároveň nabíjí. V kombinaci s rozpáleným interiérem auta a nevhodným krytem nebo držákem za předním sklem to může být pro baterii velmi nebezpečné,” upozorňuje Krumlová. Na cestách tak doporučuje využívat raději vestavěnou navigaci, popřípadě umístit držák na telefon do blízkosti průduchu klimatizace.

Rizikové pak bývá také nabíjení elektroniky na přímém slunci. Pokud se zařízení zároveň používá, dobíjí a leží v horku, teplota baterie i vnitřních součástek rychle stoupá. Vhodnější je proto dobíjet elektroniku ve stínu, na pevném nehořlavém povrchu a nenechávat ji zbytečně připojenou k nabíječce. 

Zdroj: REMA Systém

Image by Jill Wellington from Pixabay