5na5 Zaměřeno na elektromobilitu: Čtenáři testují MG4
Kruhový test pětice rozdílných testerů s pěti různými modely už organizoval magazín Flotila opakovaně. Nyní máme za sebou další díl, který zahrne modely Hyundai Kona, Mercedes-Benz EQE, Škoda Enyaq, MG4 a Volkswagen ID.7.
Všechny modely postupně otestuje Petr Duspiva, obchodní zástupce O2; ekonom Vít Mišáček; prezident Elektrotechnického svazu českého a člen představenstva Hospodářské komory České republiky Radek Roušar, Nikol Richterová ze společnosti Robert Bosch a herec Martin Písařík. Tento týden vás seznámíme s dojmy našich testovacích jezdců z modelu MG4.
Martin Písařík, herec a moderátor:
Jako poslední z mých testovaných vozů mi pod rukama přistálo žihadlo z automobilky MG. Absolutně jsem netušil, co čekat. Čínský segment na našem trhu je mi absolutně neznámý, ale svět se natolik globalizuje, že jsem nečekal výrazný posun kvality. Co mě ale doslova posunulo a řekl bych spíš “vystřelilo” byl zátah motoru a brutálně sportovní chování vozu. Že mě auto okamžitě zarazí do sedačky, když sešlápnu plyn, to byl pro mne vyloženě klučičí zážitek a křičel jsem při tom blahem. Prostě horská dráha:-) Je to prostě auto pro aktivní jízdu a je těžké držet se v mantinelech pravidel silničního provozu.
Kompatibilita ovšem trochu pokulhává. Chvíli mi trvalo spárovat telefon přes Bluetooth. Apple Car Play jde pouze kabelem. Ale na druhou stranu, bezpečnostní upozornění (rychlost, dopravní značky atd.) se narozdíl od jiných aut dají vypnout a po opětovném nastartování zůstanou tak, jak jste si je naposledy nastavili. Hurá! Trochu otravný je hlasitý zvuk blinkrů. Ale možná jsem byl jen přecitlivělej 🙂 A navigace na displeji neukazuje obsazenost nabíjecích stanic. Člověk musí použít aplikaci v telefonu a tak je třeba zastavit a hledat.
Interiér je jednoduchý a nerušivý a díky absenci středového panelu je spousta prostoru pro odkládání věcí, i mobil má své místo, nemusí se nikam zašoupávat a je příjemně po ruce. Klimatizace pouští čerstvý vzduch, takže je v autě stále dýchatelno.
Co mě překvapilo, bylo startování a vypínání motoru. Auto nemá přechodovou fázi. Prostě je buď v režimu jízdy nebo vyplé. To mě zarazilo u pumpy. Auto jsem nezamkl (předpokládal jsem, že se zamkne samo, když jsem odešel s klíčkem) a tak stále hrálo rádio a auto bylo připravené vyrazit. Naštěstí mi s ním mezitím nikdo neodjel a já si dál mohl užívat sportovní jízdu v krásně nabroušeném a do dobře vypadající khaki zelené barvy oděném dravém autě.
