Kdy se vyplatí řešit dopravní nehodu při zaměstnání jako pracovní úraz? Ne vždy
V Česku se ročně stane více než 80 tisíc dopravních nehod a 40 tisíc pracovních úrazů. Ale co když se člověk zraní v autě právě při výkonu práce, třeba na služební cestě? Podle společnosti Vindicia je v případě, kdy dojde k vážnějšímu úrazu, pro poškozené často výhodnější řešit vše spíše jako dopravní nehodu než jako pracovní úraz. Naopak je tomu u viníků bouraček, kterým by jinak nárok na kompenzaci zanikl.
Člověk, který bourá při výkonu zaměstnání, může v některých případech získat o desítky až stovky tisíc korun více, pokud vše bude řešit jako běžnou nehodu, nikoliv jako pracovní úraz. Modelový případ: obchodní zástupkyně cestuje autem ke klientovi. Jenže do ní čelně narazí vůz, jehož řidič předjížděl přes plnou čáru. Žena se vážně zraní, má otřes mozku, dvě zlomená žebra a pohmožděnou paži. K úrazu došlo během výkonu zaměstnání, proč tedy vůbec uvažovat o tom, zda zranění odškodnit jako dopravní nehodu?
Pracovní úrazy i dopravní nehody jsou řešeny stejnou logikou: vážnost zranění je určena body a na základě počtu bodů je vyčísleno odškodnění. Ovšem liší se v použité metodice. „Pracovní úrazy se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády 276/2015. Dopravní nehody se ale posuzují Metodikou Nejvyššího soudu, která na následky pohlíží jinak – více zohledňuje nejen zlomené kosti, ale i dopady na každodennost poškozeného. Odráží třeba případné psychické problémy nebo to, že člověk přijde o milovaný koníček. Proto se u dopravních nehod zaměstnanců, kteří se těžce zranili, vyplatí přemýšlet o tom, zda věc neřešit spíše jako běžnou nehodu,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění z Vindicia. V použitém případu obchodní zástupkyně by bylo výhodnější posuzovat vše jako dopravní nehodu – odškodnění by zahrnulo to, že už si po úraze nezahraje oblíbený volejbal, i případné trauma z cest autem.
„Řešili jsme situaci zaměstnance, kterému ve služebním autě nedal přednost jiný osobní vůz. Výsledkem byla srážka, při které se náš klient těžce zranil. Původně se zaměstnavatelem vše plánovali řešit jako klasický pracovní úraz, ovšem pak zjistili, že jestliže budou postupovat cestou dopravní nehody, získá zaměstnanec daleko vyšší odškodnění. Firma si tedy na pojišťovně viníka z povinného ručení uplatnila jen škodu na voze, a ještě jí odpadla administrativa okolo pracovního úrazu, protože si zaměstnanec vše řešil sám jako dopravní nehodu,“ popisuje Beck.
U viníka nehody je to jasné – řeší pracovní úraz
U klasického odškodňování dopravních nehod platí zásadní pravidlo – nárok na kompenzaci mají všichni poškození kromě viníka. Z jeho povinného ručení je odškodnění vyplaceno, ale on sám nedostane nic. „Právě tato situace patří mezi případy, kdy se vyplatí nehodu řešit jako pracovní úraz, protože zde nárok nezaniká, byť se může krátit,“ zdůrazňuje Vindicia.
Pro rozhodnutí, jaký postup pro řešení nehody zvolit, je zásadní finální verdikt o tom, kdo nehodu zavinil. „Jestliže chcete dopravní nehodu, ke které došlo při výkonu zaměstnání, řešit jako bouračku, určitě tak učiňte až v situaci, kdy je událost došetřena a viníci stanoveni. I u zdánlivě jasné situace, kdy cizí auto nedalo tomu vašemu přednost, můžete být označeni za spoluviníky – třeba kvůli špatnému stavu služebního auta, které mizerně brzdilo. Pokud už byste v této fázi měli úraz řešený jako nehodu, jako pro spoluviníka by to nemuselo být výhodné,“ doporučuje trpělivost Beck.
Vše má svá pro a proti
Zatímco dosavadní argumenty podle Vindicia nahrávají spíše tomu, aby byl úraz v autě řešen jako dopravní nehoda, odhlížet nejde ani od benefitů, které jsou spojeny s pracovními úrazy. Jestliže se zaměstnanec zraní při výkonu práce, má firma povinnost držet mu místo, popřípadě nabídnout jinou pozici za stejné peníze. Pozitivní roli sehrává i případné odstupné či renty. Každý případ je proto nutné řešit individuálně.
I když v roce 2026 stále panuje rozdíl v odškodňování podle pracovního úrazu a dopravní nehody, dříve se lišily výrazněji. U dopravních nehod kompenzace odrážela růst průměrné mzdy i zvyšující se náklady, u případů v zaměstnání byla cena jednoho bodu stanovena fixně, a to na mnohem nižších 250 korun. Domoci se vyššího odškodnění bylo pro oběti pracovních úrazů výrazně těžší. „Poslední roky jsou ale pravidla sjednocená a v obou případech se odvíjejí od průměrné mzdy. Takže odzvonilo nejvíce nespravedlivým případům, kdy byl stejný úraz jako dopravní nehoda ohodnocen výrazně výše, než když si člověk přivodil stejné potíže v práci,“ chválí změnu Beck.
Zdroj: Vindicia, ilustrační foto Vindicia, AI
