Dva z každé stovky prodaných užitkových vozů jezdí na CNG

Ve snaze snížit výdaje za pohonné hmoty si mnoho firem pořizuje automobily poháněné stlačeným zemní plynem (CNG). Některé podniky si k vozům pořídí zároveň i vlastní plničku. Řidiči tak nemusí řešit hlavní problém, jež majitele vozidel jezdících na CNG u nás zatím provází – kde načerpat palivo?

V České republice je v současné době v provozu pouze pět desítek plnících stanic CNG. Většina z nich stojí v průmyslových zónách a jejich přístupnost není ideální. Další komplikace provázejí placení – mnohdy nelze použít platební karty ani hotovost, zákazníkům tak následně chodí faktury. Vozidla poháněná zemním plynem tak nejvíce využívají firmy provozující dopravu v dosahu nějaké z plniček. Motoristická veřejnost se o toto alternativní palivo zatím zajímá pouze okrajově.
Statistiky Svazu dovozců automobilů uvádí, že v letošním roce bylo u nás do konce května poprvé zaregistrováno jen 143 nových osobních automobilů, které pohání zemní plyn, což představuje zhruba 0,2% z celkového trhu. Trochu odlišná je situace u nových malých užitkových vozů, kterých byl za prvních pět měsíců prvně zaregistrováno 83 a jejich podíl na trhu činí cca 2%.
I přes tyto malé počty mají ale vozy poháněné CNG daleko větší úspěch než elektromobily, a dokonce předstihly i nová auta na propan-butan (LPG ). Jejich potenciál je velký – vůz na zemní plyn se vyplatí tomu, kdo jezdí hodně a jejich vyšší cena oproti těm s naftovým motorem se vykompenzuje při ujetí 30 – 60 tis. km. Pokud takový automobil najede 300 tis. km, úspora za pohonné hmoty představuje polovinu z jeho pořizovací ceny.

Nedostatek plnících stanic
K řešení tohoto problému by mohlo pomoci jednak plánované zvýšení jejich počtu, kdy by u nás v roce 2020 mělo místo dnešních 50 fungovat 100 veřejných plnicích stanic, a také nový trend, kdy se plničky stávají součástí běžných čerpacích stanic.

Otázka dojezdu
Osobní a lehké užitkové vozy ujedou na plnou nádrž CNG v průměru pouze 320 až 500 km. Proto jim zůstává i standardní benzínová nádrž, díky níž se akční rádius vozu prodlouží o další stovky kilometrů.
Automobily poháněné zemním plynem jsou zajímavé i pro automobilky, které si díky nim mohou pomoci ke splnění emisních limitů vyráběných vozů. Produkují totiž menší množství pevných částic a oxidů dusíku než vozidla poháněná ropnými produkty.
Automobily je možné na pohon CNG i dodatečně přestavět. Ceny přestavby se pohybuje v rozmezí 40 až 50 tis. Kč. Jistou nevýhodou může být fakt, že přestavěný vůz nedosáhne parametrů továrního automobilu, u nějž jsou elektronické a palivové systémy pro CNG vývojově optimalizované (ruku v ruce s tím jde i menší dojezd). Nádrž na plyn také zabere část zavazadlového prostoru, což ne každému vyhovuje.
Riziko spojené s pohonem na zemní plyn spočívá v tom, že motor pracuje za vyšších výkonových parametrů, což by mohlo mít negativní vliv na jeho životnost. Vozidla poháněná CNG mají stejně jako ta poháněná propan-butanem zakázáno parkovat v podzemních garážích.
Zda-li se tyto vozy výraznější rozšíří bude záležet na tom, jak se zachová stát. Výrazné daňové zvýhodnění zemního plynu v dopravě je totiž zdůvodněno podstatně menší zátěží životního prostředí. Rozdíly oproti konvenčním motorům se ale postupně stírají. Ještě před patnácti lety byl například mezi autobusem jezdícím na naftu a autobusem na plyn značný a dokonce i pouhým okem viditelný rozdíl ve složení výfukových zplodin. Nové automobily jsou ale vybaveny různými filtry pevných částic, díky kterým se čistota výfukových plynů velmi zlepšila.