Stále aktuálnější problém: spánková apnoe

Organizace FTA se snaží zvýšit povědomí o problematice spánkové apnoe, která může být velmi nebezpečná zejména pro firemní řidiče.

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) je léčitelný stav, který převládá zejména u řidičů z povolání. Pokud se neléčí, může ovlivnit každodenní život člověka, a to zejména v pracovním nasazení. Postižený je často unavený, má bolesti hlavy, vysoký krevní tlak. Záhy spánková apnoe vede k infarktu, mrtvici nebo autonehodě následkem mikrospánku.

Neléčená spánková apnoe zásadním způsobem zvyšuje šanci, že se zaměstnanec stane účastníkem nějaké dopravní nehody, v nejhorším případě ji může i sám zavinit. Podle odborníků je toto riziko tří až devítinásobné v porovnání se zcela zdravým řidičem. Nemoc může také výrazně snížit kvalitu života, vést k dalším zdravotním problémům, a dokonce i život zkrátit.

Jacqui Hillhouse, Training Development Product Manager v organiza FTA proto nabádá fleetové manažery i samotné firemní řidiče, aby příznaky této nemoci nepodceňovali a v případě jejího diagnostikování nasadili adekvátní léčbu.
Řízením s touto nemocí totiž motoristé ohrožují nejen svoje zdraví a majetek, ale zejména ostatní účastníky silničního provozu.

Spánkovou apnoe lze snadno diagnostikovat a léčit, a pacienti jsou po proceduře schopni vést normální život. To je obzvláště důležité pro řidiče z povolání, který často řídí i několik desítek tun těžký vůz.
Jak už bylo zmíněno, se spánkovou apnoe souvisí také mikrospánek, který je jakýmsi posledním stupněm únavy. Ta stojí za pětinou všech dopravních nehod, v případě lehkých užitkových vozů je to celých 40%.

Řidiči bourají v důsledku únavy daleko častěji ve dne než v noci. Mikrospánkem jsou více ohroženi mladší motoristé, kteří nemají dostatek zkušeností a včas nerozpoznají, kdy by měli zastavit a odpočinout si. Místo toho stále pokračují v jízdě v domnění, že jejich schopnost soustředění není nijak ovlivněna. Následky bývají mnohdy tragické. 

Nejkritičtější bývá posledních několik desítek kilometrů. Většinou už velmi unavený řidič nechce zastavit, protože ho tlačí čas, nebo protože prostě nechce cestu na místo dále protahovat, a tím vystavuje sebe i ostatní účastníky silničního provozu velkému riziku. Pro každého by mělo být prioritou pravidlo, že je lepší do cíle dojet později, než-li tam nedojet vůbec.