Blíží se jednání o Euro 7, vystaví spalovákům stop už v roce 2025?

emise, měření, auto

Evropský parlament schválil začátkem června návrh, který by měl od roku 2035 de facto zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Už o deset let dříve ale může vstoupit v platnost emisní norma Euro 7. Ta by v praxi mohla znamenat mnohem rychlejší přechod k emobilitě. V evropských strukturách se o ní má jednat letos na podzim.

Stávající emisní norma Euro 6 platí od září 2014. Ta reguluje emise znečišťujících látek a v případě oxidů dusíku (NOx) stanovuje hranici 80 mg/km. CO2 norma poté stanovuje emise samotného CO2. Postupným zpřísňováním platí v jejím rámci pro osobní auta limit CO2 95 g/km. Pokud automobilky překročí tyto emise v průměru všech svých prodaných aut za rok, musí platit pokuty. Nyní se blíží norma Euro 7.

Norma Euro 7 by své limity měla dále zpřísnit. Podle některých návrhů například až na 30 nebo méně mg NOx na kilometr. Za současné technologie by automobilky takových hodnot nemohly u spalovacích motorů dosáhnout. Původně přitom měla nová norma platit už od roku 2025.

Jednání v Evropském parlamentu na toto téma bylo ale už několikrát odloženo. Naposled z půlky letošního června na neurčité datum letos na podzim. Jasné ani není, v jaké podobě bude návrh představen.

Nejasnosti kolem přesné výše limitů

„Nejspíše v polovině října dojde k představení návrhu Komise, který vzejde z konzultací různých zúčastněných stran, které se na přípravě odborných podkladů podílely,“ říká Michal Hrubý, analytik think tanku Europeum. „Jednat se muselo především o technických detailech k měření samotných emisí, o otázkách zahrnutí nových typů emisních látek do měření nebo podmínek během testování. Např. otázka měření emisí při studeném startu, zahrnutí emisí vznikajících při brždění a opotřebení brzdných kotoučů. Dále jakým způsobem řešit otázku on-board monitoringu nebo jakým způsobem sladit navrhované normy s dostupnými technologiemi jako mild-hybrid a hybrid.“

Nejasnosti ale panují kolem přesné výše nových limitů pro různé kategorie emisí. V úvahách se objevily například hodnoty 30 nebo 20 mg NOx na kilometr. Mezi regulované emise mají být nově zařazeny i další, dosud neměřené skleníkové plyny, třeba CH4, N2O. Komise ale návrh k projednání nepodala a několikrát jeho vydání odložila. Jakékoli zpřísnění ale bude znamenat jediné – cena nových aut se spalovacím motorem poroste a individuální mobilita tak bude méně dostupnější.

Hyundai Ioniq 5 N
Čtete také

Sportovní elektromobil Hyundai IONIQ 5 N odolává -30 °C

Značka Hyundai zveřejnila první informace o testování modelu IONIQ 5 N v extrémních zimních podmínkách. Prototypy prvního velkosériově vyráběného vysokovýkonného elektromobilu značky…

„Hlavní dopad v případě přijetí předpokládaného znění Euro 7 bude, že bude třeba nová auta pro roce 2026-27 vybavit hybridním řešením nebo předehřátím motoru, aby se dokázal spalovací motor dostat na požadované hodnoty emisí,“ říká Petr Knap, vedoucí partner pro oblast automotive v EY Česká republika.

Hlavní vliv bude na dostupnost vozů

„Hlavní vliv bude na dostupnost vozů, protože jejich cena poroste s dalším „zesložitěním“ pohonu ve spalovacím motoru. Vozy se spalovacími motory se tak i tímto zdražením mohou dostat na či nad cenu srovnatelných elektrických vozů. Může se dále zvyšovat zájem o ojeté vozy a logicky už jen rostoucí cena nových vozů pak bude působit na nárůst cen ojetých vozů. Tyto trhy fungují ve vzájemné vazbě. Dalším rizikem je, že se bude dále zvyšovat propast mezi „západní“ a „východní“ Evropou. A to z pohledu kvality/lokálních emisí/stáří průměrných vozů na silnicích – dále v neprospěch „Východu“.“

Další otázkou je, odkdy by norma Euro 7 měla začít platit. Návrh bude muset projít hlasováním a schválením skrz Radu EU i Evropský parlament. Následně by ji projednávaly jednotlivé členské státy EU. „Problémem je, že pokud by byl návrh Komise EU představen třeba až ke konci letošního roku, je dost složité říct, kdy by vůbec došlo na samotné projednávání jak na úrovni EU, tak států. Je skoro nemožné, aby pak Komise přišla s nějakým příliš přísným nařízením. Pokud by navíc chtěla regulaci zavádět od roku 2025,“ domnívá se Michal Hrubý.

Martin Šidlák, psáno pro IDNES