Nejlevnější auto na trhu a co od něho můžete čekat

Bez klimatizace, „švihadla“ v zadních dveřích, ale s plnohodnotnou bezpečnostní výbavou a 252 litry pro zavazadla. Ale především s cenou 259 900 Kč. To je nejlevnější auto na trhu. Co od něj můžete čekat? A kolik modelů dnes pořídíte pod 300 tisíc korun?

Poslední dobou zdražuje skoro všechno, u aut je tenhle trend ale patrný delší dobu. Časy, kdy šlo nové auto pořídit pod 200 tisíc korun a bylo přitom z čeho vybírat, jsou dávno pryč. Vzpomeňme třeba na Dacii Logan, jejíž ceník v roce 2011 startoval na částce 159 900 Kč. Dlouho patřila mezi prodejní stálice českého trhu, především díky „kombíkové“ variantě MCV, nyní ale z prodeje mizí bez přímého nástupce.

Dnes už pod 200 tisíc neseženete žádné nové auto. Ještě v listopadu loňského roku jsme alespoň našli deset modelů, které se vešly pod hranici 300 tisíc Kč, nyní jsme jich dali dohromady už jen šest. A to ještě má občas celá věc háček – uvedená základní cena u některých platí jen při dodržení určitých podmínek, například pojištění přímo od automobilky nebo výkupu starého vozidla na protiúčet. Automobilky také tyhle nejlevnější varianty nerady zadávají do výroby a upřednostňují vybavenější a dražší verze.

Nejlevnější auto: U Kolína se už nesejdeme

Nejméně logicky zaplatíte za ta nejmenší auta. A právě kategorie miniaut každým rokem ztrácí další a další zástupce. Dlouho je reprezentovaly hlavně kolínská „trojčata“ Peugeot 108, Citroën C1 a Toyota Aygo, společně s českým konkurentem Škodou Citigo. Ani jedno si už ale nové nekoupíte. V Kolíně se rozbíhá výroba jen pod taktovkou Toyoty a zatím jediný model Aygo X je už malým crossoverem s cenovkou od 299 000 Kč. To je pořád velmi slušná cena, ovšem o 22 tisíc vyšší, než za jakou se ještě loni na podzim doprodávalo původní Aygo.

Jako nejlevnější auto vyšel z našeho pátrání model Hyundai i10. Pro zajímavost – v roce 2010 se prodával s cenovkou od 139 900 Kč. Dnes zaplatíte o více než sto tisíc víc. Co vůbec od auta s cenovkou od 259 900 Kč můžete čekat?

Aktuální generace i10 je na trhu od roku 2020. Líbivé zakulacené karoserii s koly co nejblíž rohům dominuje široká maska chladiče s kulatými LED světly pro denní svícení. Na délku sice měří jen 3670 mm a na šířku 1680 mm, díky prodlouženému rozvozu o 40 mm na 2425 mm proti minulé generaci ale není prostor uvnitř tak stísněný, jak by se mohlo zdát. Ani cestující s výškou 185 centimetrů uvnitř nebudou trpět, tohle se konstruktérům hodně povedlo.

Čtete také

Na průměrnou ojetinu Češi šetří 5 let, je ojetá Octavia levnější?

Minimálně čtyři z pěti českých domácností (82 %) měsíčně ušetří alespoň 10 % svého platu. Na ojetý automobil šetří průměrně 5 let. Je…

Bez klimatizace, ale s ISOFIXem

Na poměry miniaut není rozhodně špatná ani velikost zavazadlového prostoru 252 litrů. To platí při vybavení lepící sadou, dojezdové kolo ubírá zhruba 20 litrů. Rodinu s tím na dovolenou neodvezete, ale na nákupy máte místa dost. Po sklopení zadních sedadel se prostor zvětší na 1050 litrů. Odfláknutý není ani interiér. Měkčené plasty samozřejmě nečekejte, stejně jako integrovanou 8palcovou dotykovou obrazovku vyhrazenou pro vyšší verze, ale nechybí centrální zamykání, posilovač řízení, výškově nastavitelný volant nebo elektricky ovládaná okna v předních dveřích. Nechybí dokonce ani úchyty pro dětskou sedačku ISOFIX.

Uživatelé tak budou postrádat především audiosystém a klimatizaci. Cestující na zadních sedadlech musí na stahování oken používat „švihadla“, ale i to je pokrok, protože třeba Škoda Citigo mívala vzadu jen vyklápěcí, nikoli stahovací okna. Rovněž 14palcová ocelová kola nejsou úplně pohledná.

Žádné sportovní výkony také nemůžete čekat od motoru. V základu jde o litrový tříválec o výkonu pouhých 49,3 kW spojený s 5stupňovou manuální převodovkou. I když se provozní hmotnost pohybuje jen kolem jedné tuny, přesto to nestačí na lepší zrychlení na stovku než za 14,6 sekundy a maximální rychlost 156 km/h. Manuál je rozhodně lepší volbou než příplatková robotizovaná převodovka, umožňuje citlivěji volit převodový stupeň a auto pak není ani příliš hlučné a odmění se spotřebou kolem pěti litrů (oficiálně 4,2-4,5 l/100 km).

Nejlevnější k pohledání

Rovněž se není třeba bát, že by nejlevnější auto bylo ošizené v oblasti bezpečnosti. To už dnešní předpisy ani neumožňují. V nárazovém testu Euro NCAP sice Hyundai i10 obdržela jen tři hvězdičky, ale vždy dostanete třeba systém autonomního bezpečnostního brždění nebo asistent pro vedení vozu v jízdních pruzích a sledování únavy řidiče. 

Narazit ale na nejlevnější základní výbavy není vůbec snadné. Třeba v případě Hyundai i10 se nám v celé ČR nepodařilo sehnat u dealerů jediný takový vůz, abychom si ho mohli nafotit. Nebyl ani v těch největších autobazarech.

„Základní výbavy jsou v celkovém objemu prodejů Hyundai zastoupeny minimálně, tvoří zhruba 7-8%,“ říká mluvčí Hyundai David Pavlíček. „Významněji jsou zastoupeny u vozů nižších segmentů, naopak u vozů z vyšších segmentů zákazníci častěji volí vybavenější vozy. Je ale nutno zdůraznit, že byť bývají u nedávno představených novinek základní výbavová provedení zpravidla vizuálně dražší než v minulosti, jsou mnohem lépe vybavena po stránce bezpečnostní i komfortní výbavy a promítají se do nich rostoucí požadavky na bezpečnost nových vozů. Základní motorizace jsou v celkovém objemu zastoupeny hojněji a u některých modelů tvoří až polovinu prodejů. I zde však platí, že po nich častěji sahají zákazníci vozů z nižších segmentů.“

Zájem je anebo není?

Podobně to vidí třeba i Martin Kadečka, vedoucí prodeje Volkswagen osobní vozy: „V našem případě zákazníci opouštějí základní modely s nižší výbavou a směřují svůj zájem k vozům více vybaveným. Hitem napříč modelovou paletou je stáje stupeň výbavy R-line. Ohledně motorizací lze mluvit o setrvalém stavu – určitá nedůvěra k nízkoobjemovým motorizacím je překonána. Nicméně, pokud je možnost najít vhodnou kombinaci vyšší výbavy a výkonnější motorizace, tak vyhrávají tradiční obsahy 1.5 TSI a v modelech vyšších tříd 2.0 TDI.“

Trochu jiný názor má ale Martin Feller, ředitel prodeje Louda Auto. Podle něj by zájem zákazníků byl. „Aut v základních výbavách se prodává procentuálně stále méně. Není to menším zájmem zákazníků, ale spíše tím, že se na vozy v základních výbavách dlouho čeká nebo je dokonce ani nelze momentálně objednat. Současně se ukazuje trend, kdy sami výrobci vyřazují z nabídky nejlevnější stupně výbavy, u kterých například chyběla klimatizace. Takové „holé verze“ totiž byly obtížně prodejné jako ojetiny a jejich majitelé na nich často prodělali více, než při objednávce nového vozu ušetřili.“

Martin Šidlák, psáno pro MFDNES