5na5 Zaměřeno na elektromobilitu: Čtenáři testují MG4

Kruhový test pětice rozdílných testerů s pěti různými modely už organizoval magazín Flotila opakovaně. Nyní máme za sebou další díl, který zahrne modely Hyundai Kona, Mercedes-Benz EQE, Škoda Enyaq, MG4 a Volkswagen ID.7.

Všechny modely postupně otestuje Petr Duspiva, obchodní zástupce O2; ekonom Vít Mišáček; prezident Elektrotechnického svazu českého a člen představenstva Hospodářské komory České republiky Radek Roušar, Nikol Richterová ze společnosti Robert Bosch a herec Martin Písařík. Tento týden vás seznámíme s dojmy našich testovacích jezdců z modelu MG4.

Radek Roušar, prezident Elektrotechnického svazu českého a člen představenstva Hospodářské komory České republiky:

Přiznám se, že před půjčením tohoto vozu jsem neměl vlastně žádná očekávání. Podvědomě jsem propadl pocitu, že dostanu půjčen nějaký čínský vůz, který designově bude naprostým úletem a popravdě řečeno, neočekával jsem ani žádné zázraky na poli techniky. O to více mě tento vůz překvapil a musím konstatovat, že jízdu s ním, jsem si od prvního do posledního kilometru užíval.

Design nezklamal. Na první pohled přede mnou stála zelená futuristická žába, která se mi ale vlastně líbila. Já, který jsem poměrně konzervativního založení, musím konstatovat, že se mi vlastně exteriér vozu velmi líbil. Ano, je to úplně jiný typ vozu než všechny předchozí testované vozy. MG4 XPower je prostě malé, převážně městské autíčko, a možná i díky tomu jsem dokázal akceptovat tento poměrně divoký design, který ale čím více jsem na toto auto hleděl, tím více mě oslovoval. Asi nejvíc se mi líbila záď, která byla prostě jiná a neokoukaná.

Byť se jedná o poměrně malý vůz, tak mě mile překvapilo, že jsem jako řidič měl poměrně dost místa. Interiér rozhodně nepůsobil stísněně, nebyl přehnaně elegantní, byl spíše sportovně laděný, ale celkový dojem z interiéru, poté, co se v něm člověk trochu zabydlel, byl vlastně pozitivní. Mile mě překvapilo, že display za volantem, ač poměrně malý, tak byl přehledný a na první pohled jsem na něm našel vše, co jsem potřeboval.

Středový display pak trpěl stejným neduhem jako všechny ostatní přisazené displaye, prostě vyčníval a chvílemi překážel. Ale je to trend současné doby a tento vůz z něj nikterak nevybočoval. Logika ovládání interního systému byla úplně jiná, než jak jsme zvyklí u evropských či korejských automobilek. Zpočátku bylo pro mě ovládání poměrně náročné, protože jsem stále hledal kde, co je. Nicméně po pár dnech jsem si zvykl a vlastně v této jinakosti nevidím zásadní problém. Pozitivem rovněž je, že bylo zachováno i pár fyzických tlačítek.

Sedačky byly laděny do sportovna a nemám vůči nim žádných výhrad. Elektricky ovládané sedadlo řidiče se mi povedlo poměrně rychle nastavit tak, aby mi vyhovovalo. I výhled byl bez zásadních výhrad. Popravdě řečeno, vzhledem k velikosti vozu jsem chtěl vynechat svůj oblíbený test zadních sedadel, po předchozích zkušenostech s mnohem většími vozy jsem se domníval, že to bude „mission impossible“. K mému velkému překvapení jsem se na zadní sedadlo nejen vešel, ale dokonce se mi tam nastupovalo lépe, než u předchozích testovaných vozů! Je sice pravdou, že absolvovat na zadním sedadle delší cestu bych nechtěl, ale krátké popojíždění po městě se zvládnout dá.

Jako všechny předchozí vozy i MG čekalo setkání s hokejovou výstrojí. A zvítězila hokejová výstroj… Do kufru bych dokázal narvat jednu hokejovou výstroj jen velmi, velmi obtížně a za použití spousty hrubého násilí 😊. A golfový test? Opět je kufr poražen. Bag se prostě do kufru nevejde, resp. vejde, ale bez holí, což poněkud postrádá smyslu. Ale golfový vozík, by se sám o sobě vešel. Ovšem to je poněkud zbytečné.

V testovaném voze byl pohon o výkonu 435 koní a 600 N.m točivého momentu, přenášených na silnici prostřednictvím všech čtyř kol, akumulátor má kapacitu 64 kWh. K hodnocení pohonu, resp. jeho vlastností, bych použil příměr „všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo“ nebo možná ještě „pozor, splašená včela letí“. Svezení s tímto vozem bylo skutečným zážitkem. Kombinace výkonu a nízké hmotnosti způsobila, že vůz se choval, jako kdyby měl raketový pohon. Jeho zrychlení bylo skutečně neuvěřitelné. Vůz uměl jezdit i velmi rychle.

Nicméně je pravdou, že vzhledem k jeho konstrukci při překročení maximální povolené rychlosti na dálnici, se již jízdní komfort začínal vytrácet a vůz začal vykazovat drobné známky nestability. Což ale mohlo být způsobeno použitými zimními pneumatikami. Popravdě řečeno, ale nevnímám tento vůz jako dálniční speciál, jedná se o poměrně malé vozítko, které bych definoval jako vhodné do městského nebo příměstského provozu, což je zřejmě i jeho cíl. Z tohoto pohledu musím konstatovat, že jízda s ním byla velmi příjemným zážitkem.

Po zkušenosti s předchozími vozy jsem byl velmi zvědav, jak se vůz bude chovat na nabíjecích stanicích. Po předchozích zkušenostech jsem v palubním systému hledal zapnutí předehřevu baterie. Nic takového jsem ovšem nenašel. A tak mi nezbylo než s vymrzlým vozem, který stál celou noc venku, teplota v noci byla kolem mínus 5 stupňů, se vydat na 10 km vzdálenou rychlonabíječku. Velmi mě překvapilo, že s takto promrzlým vozem jsem byl schopen nabíjet rychlostí mezi 60 a 80 kW, a to opakovaně. Nabíjení bylo poměrně svižné a ke zpomalování nabíjení došlo až po překročení hranice 90% nabití.

Na druhou stranu ani při jednom z nabíjení se mi nepovedlo baterii nabít na 100%, protože nabíjení bylo vždy automaticky ukončeno mezi 97 a 98%. Nabíjení na rychlonabíječce (150 kW) tak bylo pro mě příjemným překvapením. Naopak nemilým překvapením bylo nabíjení na pomalých 22 kW nabíječkách, kde rychlost nabíjení se opakovaně pohybovala mezi 4 až 8 kW. Jinými slovy, když jsem auto nechal nabíjet na pomalé nabíječce během mého pobytu v kině, tak se nepodařilo nabít ani na cestu do kina a zpět domů.

Po dobu testování tohoto vozu se mě manželka pravidelně ptala „Pojedeš svým vozem nebo pojedeš motokárou?“, ve výrazu motokára nebylo ovšem nic pejorativního. I já jsem o testovaném voze mluvil jako o motokáře, protože jeho jízdní vlastnosti se dají k motokáře velmi dobře připodobnit. Vůz měl neuvěřitelné zrychlení, byl uzpůsoben městskému provozu, tedy byl velmi dobře manévrovatelný a i viditelnost z něj byla pro mě velmi dobrá. Prostě jedním slovem – brm-brm 😊.

Doporučuji všem prodejcům, aby na showroomech na tento vůz umístili cedulku „Nevhodné pro řidiče do 40 let!“. Ne, že by to snad byla pravda, že vůz není vhodný pro řidiče do 40 let, ale vnímám podobnou cedulku jako bezpečnostní opatření, protože v rukou nevyježděného bláznivého řidiče může být tento vůz nebezpečnou zbraní, protože jeho jízdní vlastnosti, obzvláště zrychlení, jsou opravdu neuvěřitelné. Pokud vůz bude užívat řidič, který je zodpovědný a zná své limity, tak je to úžasná hračka, která vás jen tak neomrzí. Na jízdu s tímto vozem jsem se vždy těšil a po dobu zápůjčky jsem vlastně nepřipouštěl jinou variantu než, že bych jel s ním. Je pravdou, že na druhý konec Evropy bych s ním asi jet nechtěl, a to především kvůli jeho poměrně malému dojezdu, ale pro ježdění po městě a v jeho blízkém okolí je svezení s tímto vozem obrovský zážitek.

Mám-li učinit celkové závěrečné hodnocení, pak bych tento vůz hodnotil 7 body z 10, byť jsem si vědom, že to není úplně spravedlivé, protože hodnocení je ovlivněno především faktorem zábavy, která s MG byla, a to na rozdíl od předchozích testovaných elektromobilů.