Test Jaecoo J7 | 2025: Čínský Tiguan útočí

Test Jaecoo J7. Model Jaecoo J7 chce být alternativou třeba Volkswagenu Tiguan, ale za nižší cenu. Je to takhle jednoduché nebo je někde háček?

Český trh letos doslova zaplavily nové čínské značky a chtějí si najít svoje místo na trhu. Většina lidí asi čekala, že budou prodávat hlavně co nejlevnější auta s poněkud ošizenou kvalitou. Číňané ale projevili mnohem větší ambice a chtějí z velké části konkurovat vozům ve vyšších kategoriích. Příkladem je Jaecoo J7, který si vzal na mušku rovnou Volkswagen Tiguan. Už sám název Jaecoo je složeninou německého slova Jäger, tedy lovec, a anglického Cool.

Pojďme si nejprve říct, kde se vlastně takhle značka vzala a jaká je její filosofie. Je to celé poněkud zamotané. Pod jedním importérem se v Česku prodávají značky Omoda a Jaecoo. Obě patří do koncernu Chery, založeného v roce 1997 a věnujícího se kromě automobilismu také energetice, finančnictví nebo nemovitostem. V oblasti automotive není Chery rozhodně malá společnost, jejímž cílem je být v první desítce světových výrobců. Na čínském trhu je jedničkou mezi vozy SUV. Po světě má 10 vývojových center s 20 tisíci zaměstnanci a vlastní 30 tisíc patentů. Provozuje čtyři tzv. supertovárny, kde automatizace dosahuje 96%.

Na evropský trh uvedla nejprve značky Omoda a Jaecoo. Na některých trzích se ale prodává třeba model Chery Omoda 5, v Česku a v dalších zemích je to jen Omoda 5.  K tomu navíc Chery vstoupilo do České republiky i přímo pod svou značkou, ovšem s úplně jiným importérem… Značku Jaecoo popisuje výrobce jako vozy pro střední a vyšší třídu, pro lidi, kterým připadá Volkswagen nudný. Omoda je naopak značkou pro zákazníky vyznávající udržitelný životní styl.

Test Jaecoo J7: Posedlost čísly

Obě značky nastartovaly prodeje s jediným modelem, a to Omoda 5 a Jaecoo 7, setkáte se i s názvem Jaecoo J7. Následovat budou další modely, v září třeba začal prodej modelu Omoda 9, plug-in hybridu se zrychlením z 0–100 km/h za 4,9 sekundy. Číňané jsou zjevně posedlí čísly, protože většinou nedávají svým modelům názvy, ale kombinaci písmen a čísel. V rámci jedné značky to funguje ve smyslu „čím vyšší číslo, tím větší auto“, ale v množství všech nových čínských modelů je to pro zákazníka trochu zmatek.

Design modelu Jaecoo J7 má být evropský, preferující spíš hrany než obliny, má působit majestátním dojmem na první pohled. Auto působí na fotkách mohutněji než ve skutečnosti, ovšem světlá výška kolem 200 mm naznačuje robustnost i terénní ambice. Přesné číslo výrobce neuvádí, s tímto konstatováním se ještě setkáme. Dojem mohutnosti dělá hlavně velká masivní čelní maska s velkým nápisem Jaecoo. Zajímavý tvar mají přední i zadní světla a efektním designovým detailem je stěrač zadního okna, který je schovaný pod střešním spojlerem.

Když už tak zmiňujeme Volkswagen Tiguan, tak Jaecoo 7 má v podstatě stejnou délku 4,5 metru. Jaecoo rovných 4500 mm, Volkswagen 4539 mm. Podobný je i rozvor náprav – 2672 vs. 2676. Tiguan ale vsadil spíš na velikost zavazadlového prostotu, která je 652 litrů, Jaecoo nabídne 500-1265 litrů při sklopených zadních sedadlech.

Číňan upřednostnil spíš prostor pro cestující. Hlavně na zadních sedadlech je tak opravdu hodně místa. Dovnitř se vstupuje efektně pomocí zapuštěných klik dveří, které se automaticky elektricky vysunou, když se s ovladačem přiblížíte. Zamknou se zase automaticky, když se vzdálíte, udělat to můžete i přejetím prstem po klice, ovšem pouze na straně řidiče.

Karoserie působí velmi solidně zpracovaná, s minimálními mezerami mezi díly, a stejně dobrý, až prémiový pocit panuje i v kabině. Palubní desce dominuje velký digitální displej s 13,2 nebo 14,8palcovou obrazovkou, podle stupně výbavy. Ovládá se na ní téměř vše včetně třeba klimatizace nebo sklonu světlometů. Digitální přístrojový štít před řidičem má úhlopříčku 10,25 palce.

Maximální digitalizace bez fyzických tlačítek je u nových aut často terčem kritiky, i v tomto případě platí, že digitalizaci výrobce poněkud přehnal. Navíc ale těch několik fyzických tlačítek umístil velmi podivně. Konkrétně na středovém tunelu jsou u páčky převodovky a ovladače jízdních režimů ještě celkem logicky tlačítka vyhřívání sedadel a výstražných světel, proč je ale tady i tlačítko odmlžování čelního skla, zapínání a vypínání klimatizace a infotainmentu, to ví asi jen v automobilce samotné. 

Jak už bylo řečeno, prakticky vše ostatní se ovládá na centrální obrazovce. Nejčastěji používané funkce včetně vypínání upozornění na překročení rychlosti nebo nepozornost řidiče lze vypnout v samostatném podmenu, která se ukáže po stisku digitálního tlačítka v podobě autíčka na spodní liště. Ale ne vždy se mi to povedlo úplně napoprvé, v tomhle směru to má mnoho konkurentů vyřešeno lépe, digitálním tlačítkem přímo na hlavní obrazovce, případně jako Renault a Dacia na fyzickém tlačítku vlevo od volantu. Také asistenti samotní jsou celkem urputní. Stačí se podívat doprava a auto už pípá kvůli nepozornosti. Vrcholem pak je upozornění na to, že se auto před vámi rozjelo. I když reagujete hned, jak se kolona rozjede, pustíte brzdu a šlápnete na plyn, tak než naskočí motor vypnutý systémem start/stop, auto už na vás pípá.

Jaecoo J7 se prodává jako plug-in hybrid nebo s ryze benzínovým motorem. S ním jsou spojeny dvě výbavy – Luxury a Exclusive. Třeba v Polsku mají výbavy logičtější označení Urban a Offroad, protože kromě některých prvků výbavy samotné se obě verze liší v tom, že Luxury má pohon pouze předních kol, Exclusive všech kol. Obě ale pohání benzínový motor 1.6 GDI o maximálním výkonu 108 kW. Maximální hodnotu točivého momentu výrobce neuvádí, na zahraničních webech jsem našel hodnotu 275 Nm.

Zatímco plug-in hybrid slibuje skvělou spotřebu a dojezd na jedno nabití a natankování až 1000 kilometrů (a že Číňané plug-in hybridy umějí, dokázalo nedávno v našem testu MG EHS), tak benzínový motor je poněkud žíznivější. Výrobce opět v podkladech neudává spotřebu ale jen emise 182 g CO2/km, což znamená o něco víc než 7,8 litrů benzínu na 100 kilometrů. V praxi se mi to podle palubního počítače povedlo jezdit zhruba za 8,5 l/100 km, ovšem s nízkým podílem dálnice.

Samotný projev motoru je poněkud vlažný, auto váhá hlavně při rozjíždění, podobně jako tomu bylo u testovaného vozu Omoda 5. Automatická převodovka občas zkrátka trochu déle přemýšlí, co dělat. Na pomalejší reakce má určitě vliv i ekonomický režim, který je automaticky nastavený po každém nastartování. I na odhlučnění motoru by stálo za to zapracovat, na rozdíl od odhlučnění kabiny od vnějších vlivů, které je naopak na velmi dobré úrovni.

Pochvalu zaslouží spíš podvozek, který je i na 19palcových kolech hodně komfortní, v zatáčkách se sice citelně naklání, ale neodskakuje a dobře drží stopu. Pohon všech kol a víceprvková zadní náprava jsou tady hodně znát a auto za to sbírá pozitivní body. Zmíněná světlá výška kolem 200 mm zase naznačuje, že ani v lehkém terénu se auto neztratí.

Jaecoo J7 není rozhodně špatné auto, ale volil bych spíš jeho plug-in hybridní variantu. Autu zůstanou přednosti jako neokoukaný vzhled, prémiové provedení kabiny, nekonečný seznam elektronických asistentů a bohatá výbava jako výborný 540stupňový panoramatický kamerový systém (výrobce nepropadl z matematiky, ale nenabízí pohled jen čistě shora, ale částečně zboku v další ose otáčení). Nebude se ale potýkat s vyšší spotřebou. Naopak dostane patrně tu nejlepší současnou techniku svého druhu.

A cena zůstane stále ještě přijatelná. V základní výbavě s pohonem jedné nápravy vyjde Jaecoo J7 na 759 000 Kč, ve vyšší výbavě s pohonem všech kol na 839 000 Kč. Plug-in hybrid pak na 929 000 Kč. Jen počítejte s tím, že dostanete jen pohon předních kol. Jde o velmi sofistikovanou techniku cílenou na co nejnižší spotřebu i po vybití baterie, nejde jen o pouhé přidání elektromotoru na zadní nápravu. Volkswagen Tiguan stojí nejméně 865 900 Kč, ovšem se slabším motorem. Podobně výkonný motor vyjde na nejméně 1 048 900 Kč, s plug-in hybridem pak na 1 185 900 Kč.

Martin Šidlák