Česko jako Švýcarsko. Reálné stáří vozového parku je jen 8,5 roku

Podle statistických údajů je v České republice průměrné reálné stáří vozového parku 15,1 roku. Na silnicích to ale tak rozhodně nevypadá. Jak to tedy doopravdy je?

Podle tiskové zprávy Asociace autobazarů APPAA je klíčem tzv. dynamické měření. To se podle Petra Přikryla z APPAA provádí tak, že na vybraných silnicích všech úrovní, tedy městských i mimoměstských, probíhá zaznamenávání registračních značek. Tyto záznamy jsou následně předány ministerstvu dopravy, které k nim přiřadí potřebné parametry. Takto získaná data dávají tedy daleko lepší představu o skutečném stavu vozového parku než statická metoda, která vychází z registru vozidel a nijak nereflektuje, zda se vozidla objevují v reálném provozu, či nikoliv. Podle tohoto měření je průměrné stáří vozového parku, která jezdí v reálném provozu 8,5 roku.

elektromobil, nabíjení, Volkswagen ID.3
Čtete také

Dotace na elektromobily: Stát přispěje podnikatelům, ale jen na úvěr

Dotace na elektromobily pro podnikatele budou. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo nový dotační program.

„Že nejsme vrakovištěm Evropy, se potvrzuje i v českých autobazarech, kde se v současné době nejvíce prodávají vozidla stará 8-10 let,“ říká Přikryl. „Zatímco v roce 2010 bylo průměrné stáří prodávaných vozidel 10 let a průměrná cena vozu byla 125 000 Kč, tak v roce 2020 je průměrné stáří prodaných vozů 7,5 let a průměrná cena 175 000 Kč,“ potvrzuje Filip Kučera z Auto ESA a doplňuje: „V posledních 2 letech zaznamenáváme stále větší poptávku po vozidlech do 5 let stáří, které splňují poslední velmi přísné emisní limity.“

Také podle statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) se dovoz ojetin propadl o 25,8 procenta na 55 134 ks. Jejich průměrné stáří je 10,6 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí již 52,89 procenta.

Podle dynamického měření (alespoň z pohledu stáří vozového parku) jsme na úrovni Rakouska, Švýcarska, nebo Německa. Vozidla starší 15 let v reálném provozu najezdí v průměru cca 2000 km/ročně. „Jsou to převážně „vozidla poslední záchrany“ která slouží k dopravě z příměstské části např. k P+R velkého města nebo k přesunům z jedné vesnice do druhé,“ říká Přikryl.

Zdroj: APPAA