Zítra se rozhodne, zda Brusel zakáže prodej spalovacích motorů

auto, výfuk, pixabay

Dnes začíná v Bruselu debata europoslanců, která by měla zítra odpoledne vyvrcholit hlasováním o změně emisních limitů pro auta, která by fakticky znamenala zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory do roku 2035 a postupné zpřísňování norem už v letech 2025 a 2030.

Aktuální emisní norma nařizuje automobilkám, aby jejich nově prodávané osobní vozy měly v průměru emise CO2 na úrovni 95 g/km. Chystaná norma Euro 7 připravuje toto snížení až na hranici 30 g/km, což po přepočtu znamená spotřebu asi 1,3 l benzinu na 100 km nebo o něco méně nafty. Středeční hlasování na plénu Evropského parlamentu (EP) se ale nebude zabývat normou Euro 7 jako takovou, ale obecně limity CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla. O Euro 7 by se mělo následně rozhodovat 20. července.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin navrhuje zpřísnění stávajících limitů o 20% k roku 2025 s postupným dalším zpřísňováním tak, aby se od roku 2035 nesměla v EU prodávat žádná nová osobní a lehká užitková auta se spalovacím motorem.

Hlasování europoslanců je vystaveno velkému lobbistickému tlaku. Například 51 nevládních organizací adresovalo europoslancům výzvu k co zavedení co nejpřísnějších limitů i s ohledem na to, že to podle nich sníží závislost na ruské ropě. „Neziskový sektor a výzkumné instituce lobují za zavedení přísnějších pravidel v oblasti emisí znečišťujících látek, soukromý sektor by naopak spíše uvítal rozvolněnější pravidla s argumentem, že už tak nyní dosahují investice do elektromobility vysokých částek a EURO 7 by mohlo „významně“ prodražit i na trh uváděné vozy se spalovacím motorem,“ uvedl pro IDNES Michal Hrubý, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Zástupcem výrobců je třeba šéf Renautu Luca de Meo, který se nedávno důrazně ohradil proti zavedení emisní normy Euro 7, která podle něj zdražuje automobily a nepřináší nic dobrého. Podle něj EU ztratila zdravý rozum: „Často vidím nedostatek zdravého rozumu, místo vidím dogmatismus a extremismus. To nás ale nepřibližuje k rozumným a realistickým řešením,” citoval de Mea německý magazín Focus. Podle šéfa Renaultu nejsou náklady na zavedení nové přísnější emisní normy přiměřené. Pokud by se současná norma Euro 6d zachovala až do roku 2030, klesly by emise vozového parku Renaultu o 63 % na vozidlo. Po plánovaném zavedení normy Euro 7 by tento podíl činil 66,7 %. To by znemožnilo cenově dostupnou základní mobilitu.

I končící šéf společnosti Škoda Auto Thomas Schäfer v rozhovoru pro britský Auto Express zpřísnění pravidel poměrně ostře kritizoval, především s ohledem na to, že to prakticky bude znamenat konec výroby malých aut velikosti Fabie a s cenovkou pod půl milionu korun v současných cenách.

Na český autoprůmysl by zpřísnění norem mělo určitě velký dopad, problém je, že se přesně neví jaký. „Konkrétní dopadovou studii všech návrhů Fit for 55 nyní vypracovává společnost Deloitte na základě zakázky od Ministerstva průmyslu a obchodu,“ říká Michal Hrubý. „Dopadové studie na evropské úrovni existují, ale nejspíše neposkytují dostatečně detailní pohled – i proto jsou členské státy povinny nechat vypracovat národní dopadové studie. Bruselská asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA vypracovala dopadovou studii na zaměstnanost v dodavatelském řetězci zvlášť pro ČR, a za určitých předpokladů naopak budeme jedni z mála států, kteří ve výhledu do roku 2040 v dodavatelském řetězci zaměstnanost udrží nebo velmi lehce navýší. Bude na to mít ale vliv především schopnost rozvíjet bateriový průmysl, mít dostatečně vzdělané zaměstnance pro přechod na digitalizaci a především vhodné státní zázemí a podporu pro přilákání přímých zahraničních investic.“

mýty o palivech, tankování, Shell
Čtete také

Nejčastější mýty o palivech: Škodí biosložky a aditiva nefungují?

Biosložky škodí, na západě tankují kvalitnější paliva, na stará auta aditivovaná paliva nefungují… To jsou nejčastější mýty o palivech.

Důležitou věcí pro spotřebitele určitě je, kolik lidí si bude moct elektrické auto dovolit. Veřejnost v tom zatím moc jasno nemá, slyšet jsou hlavně ti nejhlasitější zastánci obou táborů – zarytí fandové, kteří elektromobily nekriticky obdivují a odmítají se vůbec zabývat tím, jak se vyrábí elektřina, a jejich odpůrci, kteří zase většinou elektromobilem nikdy nejeli.

„Může to být překvapivé, ale sociologická data neukazují, že by česká veřejnost v tuto chvíli měla jasně vyhraněný – negativní nebo pozitivní – postoj k elektroautům,“ říká analytička společnosti STEM Helena Truchlá. „Je to hlavně proto, že elektromobilita dnes Čechům zní jako hudba budoucnosti: pokročilá a žádoucí technologie, která se ale musí ještě hodně otestovat. Jejich masové uplatnění je proto v očích Čechů v tuhle chvíli zhruba stejně daleko, jako že české železnice začne brázdit rychlovlak Shinkansen. V Česku se navíc o elektromobilitě vede jen velmi nárazově veřejná debata, a z povědomí se pak vytrácí třeba fakt, že s rychlým rozšířením aut na elektrický pohon nekalkuluje v nějakých svých abstraktních návrzích jen Evropská komise, ale že s nimi ve velmi konkrétních byznysplánech počítají i samy automobilky – včetně těch, co působí v Česku. No a že z některých automobilek budou v dohledné době“ elektromobilky“ taky rozhodně neznamená, že by lidem kdokoliv zakazoval jezdit autem podle jejich osobních preferencí.“

Do strategie Fit for 55 patří celkem 8 návrhů, jak snížit emise CO2 o 55 procent do roku 2030 (oproti 1990). K tomu se v prosinci 2020 zavázaly všechny členské země, včetně české vlády. Cokoliv, co odsouhlasí europoslanci tento týden, budou v další fázi řešit a schvalovat zástupci všech členských zemí. „Manažersky zvládnout hledání kompromisu mezi původním návrhem Evropské komise, postojem Evropského parlamentu a zájmy národních vlád bude právě jeden z úkolů, který po letních prázdninách připadne na české předsednictví,“ dodává Helena Truchlá.

Martin Šidlák, psáno pro IDNES, ilustrační foto: Pixabay