Renault 4: Vůz, který posadil Francouze na kola
Na trh právě přichází novodobý Renault 4, který je retrovozem s nádechem nostalgie, ale v moderním pojetí, s elektromotorem pod kapotou. Má na co navazovat, historie modelu Renault 4 je dlouhá a zejména pro francouzské řidiče zásadní.
Renault 4L byl představen veřejnosti v červenci 1961 jako 5dvéřový vůz se zadními dveřmi odkrývajícími stavebnicový prostor: sklopením zadního sedadla se berlinetta změní v dodávku. Čili rodinný vůz, ale současně ikona francouzské popkultury, nehledě na jeho obraz, který máme v paměti jako dopravní prostředek četnictva, pošty a jiných nezbytných profesí.
Renault 4: Ikona a 8 milionů šťastných zákazníků
Začátek šedesátých let minulého století byl v celé západní Evropě ve znamená ekonomického růstu a zvýšeného zájmu o motorová vozidla. To si dobře uvědomoval i Renault, jenž dosud těžil z úspěchu prvního poválečného modelu 4CV.
Ale Francouzi nechtěli usnout a už koncem padesátých let začali vyvíjet jeho nástupce. Projekt nesl interní označení 350, protože měl stát 350 tisíc franků. Od roku 1958 vzniklo na čtrnáct prototypů, u nichž se postupně měnil vzhled. Prototypy pak najezdily v nejrůznějších klimatických podmínkách přes dva miliony kilometrů.
Premiéra nového Renaultu 4 se odehrála v roce 1961 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Francouzi označovali malý vůz jako berline, což je výraz pro tříprostorové sedany. Pojem hatchback byl neznámý. Toto uspořádání bylo v té době naprosto unikátní. Ale zároveň praktické. Na sedadla s trubkovou konstrukcí se usadily pohodlně čtyři osoby a když bylo třeba, tak stačilo jednoduše vyjmout zadní lavici a vznikla praktická dodávka.
Zadní stěna se otevírala vzhůru celá, což ulehčovala nakládání větších předmětů. V základním čtyřmístném provedení měl zavazadlový prostor objem 480 litr, při naložení po střechu až 950 litrů.
Prosté mechanické uspořádání, spolehlivost a nízké provozní náklady udělaly z modelu 4 levný a populární automobil francouzských zákazníků. Dobře se prodával i v zahraničí, zvláště pak v rozvojových zemích.
První verze poháněl řadový čtyřválec objemu 747 cm³ s výkonem 24 k, ale během následujících let používal také agregáty z 4CV, Caravelle, Dauphine. Existovaly také silnější verze s výkonem 27 k, které se lišily karburátorem a poháněly luxusnější verzi R4L. Vrcholná sportovní verze GTL dostala čtyřválec objemu 1108 cm³ s výkonem 34 k (25 kW).
Páka ruční brzdy (působila na přední kola) byla umístěna vlevo pod volant a působila nyní na zadní kola. Teprve v roce 1983 byla přemístěna na podlahu. Řadicí páka vyčnívala z palubní desky, která byla až spartánsky jednoduchá. Pod dvouramenným volantem se ukrýval pouze rychloměr s integrovaným počítadlem kilometrů, palivoměr, teploměr a kontrolky dynama a směrovek.
Pětidveřový čtyřmístný model R4 byl prvním Renaultem s pohonem předních kol. Díky konceptu s uspořádáním motor vpředu a pohon předních kol získal v zádi hodně místa. Motor, převodovka i řízení pocházely ze 4CV. Zajímavostí byl nestejný rozvor, na pravé straně 2,44 m, na levé 2,40 m, což se ale na jízdních vlastnostech nijak negativně neprojevovalo. Měkké odpružení zajišťovaly vpředu podélné torzní tyče, příčné zadní byly umístěny za sebou a posunuty podélně. O komfortní jízdu se staraly hydraulické teleskopické tlumiče.
Díky světlé výšce 200 milimetrů si „čtyřka“ poradila i v terénu a na špatných venkovských cestách. Snadno odnímatelné panely polosamonosné karosérie byly přišroubovány k plošinovému rámu. Tvarem vůz připomínal kombi, protože zadní převis byl minimální.
Jen VW Brouk a Ford T dosáhly lepších prodejních výsledků než R4, který za víc, než třicet let vyrobil přes osm milionů vozů. Nikdo patrně nebyl tímto úspěchem tak překvapen jako Renault, protože měl původně konkurovat Citroënu 2CV, který se rychle stal nejprodávanějším francouzským automobilem. Vůz si získal velkou oblibu nejen ve Francii, ale také v zahraničí. Například každý desátý byl exportován do Německa.
Fourgonnettes
Renault 4 se vyráběl v mnoha variantách a karosářských verzích, včetně kabrioletu nebo plážového vozíku bez dveří. Zvláštní kapitolu v jeho historii zaujímá užitková dodávka Fourgonnettes, která se objevila nedlouho po premiéře. Vyznačovala se rozšířenou a zvýšenou karosérií, ale s délkou 3,65 metru byla o něco kratší. (šířka 1,5 m, výška 1,6 m) Dovnitř se vešlo až 1,88 m nákladu a uvezla tři sta kilogramů. Protože se předpokládalo, že bude přetěžována, tak byly torzní tyče vzadu zesíleny a použity širší 13palcová kola.
Renault 4 byl doslova lidový automobil, byl jednoduchý, všestranný, prostorný, cenově dostupný a měl vydržet dlouho. A to se potvrdilo.
Renault 4 – chronologicky
28.8.1961 – prezentace francouzským novinářům
21.9.1961 – debut na autosalonu IAA Frankfurt nad Mohanem
5.10. 1961 – autosalon Paříž
1962 – užitková verze Fourgonnettes
1962/63 – model R 4 Super 845 cm³/30 k z Renaultu Dauphine
1963 – model Parisienne vytvořený s módním časopisem Elle, elegantní dekory
3/1964 – vyrobeno 500 000 ks R4, model Fourgonnettes – užitková prosklená verze
1965 – změna označení z Renaultu R4 na Renault 4, rozšířený rozchod zadních kol, ostřikovač čelního skla, zámek řízení
1962-65 – nejprodávanější model ve Francii…
1.2.1966 – vyroben 1 milion automobilů
8/1967 – úprava přední části, 4st.převodovka, přední brzdy 200 mm, užitk.verze 228 mm
1967 – vyrobeno 370 000 ks/rok
67-68 – nejprodávanější auto ve Francii, navázal na roky 62-65
1968 – nová spojka s centrální membránovou pružinou, výroba 336 000 ks/rok
1969 – bezpečnostní pásy na zadních sedadlech, vnitřní osvětlení, nový volant, sklopná zadní lavice
8/1970 – změna elektroinstalace ze 6 V na 12 V, zámek dveří u spolujezdce
1971 – zaveden moderní olejový filtr, objem 782 cm³, výkon 27 k
1972 – vyrobeno 266,5 tis osobních verzí, 85 tis dodávek
1973 – regulátor brzdné síly, nastavitelné opěradlo předního sedadla (dosud bylo pevné), zavedení nového loga, přední pásy standardní výbava pro evropské verze.
9/1974 – druhý facelift, nová maska, zvětšení palivové nádrže ze 26 na 34 litrů, baterie umístěna pod přední kapotu
6/1975 – rozšíření užitkové verze o model F6, rozvor + 12 cm, délka + 20 cm na 3,85 m, číslovka 6 znamenala užitečnou hmotnost 600 kg, objem nákladového prostoru 2,35 m³
Novinka pro užitkové verze – zadní stabilizátor (přední už od zahájení výroby)
1975 – speciální série R4 Safari, objem 782 cm³
7/1976 – úprava karosérie, malé kulaté světlomety nahradily hranaté s šedými kryty
1977 – dvouokruhový brzdový systém
1978 – třetí facelift, verze GTL se čtyřválcem1108 cm³ , hmotnost 720 kg, posuvná zadní okna
1979 – bezdušové pneumatiky, dvoustupňové topení.
1981 – speciální série Jogging, 5000 ks, shrnovací střecha
1982 – kotoučové brzdy vpředu místo bubnových, chladič přemístěn za přední masku, elektrický ventilátor, návrat čtyřválce 845 cm³/34 k, spotřeba 7 l/100 km, rychlost 125 km/h
1983 – přemístění parkovací brzdy na podlahu
1983 – série Clan
1984 – série Seventies
1985 – série Sixties
1986 – série Savane
1986 – 25 let od zahájení výroby, bezpečnostní pásy vzadu
3.12.94 ukončení produkce ve Francii 8 126 200 ks
21.12.94 ukončení montáže v Maroku
Celkem výroba 8 135 424
Zdroj: Renault, zpracoval Jindřich Lasík, Fotogalerie: archiv Renault a soukromý archiv Tomáše Hyana
