Nejvíc se bourá v pátek a v srpnu, víc než polovina nehod má zdravotní následky

V červenci a srpnu vyjíždějí na dovolenou často i řidiči, kteří běžně dlouhé trasy nejezdí a celkově se zvyšuje osobní doprava hlavně ve směru na ji republiky a dál. S tím roste i počet havárií v prázdninových měsících.

Portál nehod (www.portalnehod.cz) se zaměřil na hlavní tahy využívané při cestách na jih Evropy – k moři či jezerům a na hory. Do analýzy zahrnul dálnice a silnice I. třídy v okresech Břeclav, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Hodonín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Prachatice, Strakonice, Tachov, Třebíč a Znojmo.

Nejde však jen o cesty k moři. Stejné tahy využívají lidé mířící do jižních Čech, na Šumavu, k Lipnu nebo na jižní Moravu na cyklovýlety. V pátek odpoledne se na nich potkávají rodiny vyrážející na týdenní pobyt, chalupáři, motorkáři, karavany i řidiči, kteří mají za sebou pracovní týden a před sebou ještě stovky kilometrů.

„Riziko přitom často nevzniká z jedné velké chyby. Spíš se skládá z drobností: pozdní odjezd, kolona, horko, únava, krátký pohled na navigaci, menší odstup nebo snaha ‚dohnat čas‘. Letní cesta tak může začít jako obyčejný přesun za odpočinkem, ale během pár vteřin se změnit v krizovou situaci,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

V červenci téměř o pětinu, v srpnu skoro o čtvrtinu víc nehod

Z dlouhodobých dat Portálu nehod za roky 2010 až 2025 vyplývá, že nehodovost se na těchto tazích obvykle pohybuje mezi 1300 a 1500 haváriemi ročně.

„Nejvýraznější zlom přichází s prázdninami. V červenci je průměrný počet nehod téměř o pětinu vyšší než běžný měsíční průměr (17,37 %, tedy 138 nehod oproti 117), v srpnu pak skoro o čtvrtinu (22,81 %, tedy 144 nehod oproti 117). Právě v době, kdy lidé nejčastěji vyrážejí za odpočinkem, se tak hlavní tahy stávají citelně rizikovějšími,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Nejrizikovější je pátek. V srpnu přibývá havárií i v neděli

Letní cestování má svůj rytmus. A data ho potvrzují. Celkově se nejvíce nehod na sledovaných tazích stává v pátek. Není divu: lidé vyrážejí na víkendové pobyty, prodloužené volno i delší dovolené. Silnice se plní, provoz houstne a řidiči často chtějí být co nejrychleji v cíli.

„Po pátku je druhá nejrizikovější sobota a v srpnu se na třetí místo ‚nehodových‘ dní dostává neděle, která je v celoročním pohledu jinak až poslední. To dobře ukazuje prázdninovou realitu: lidé se nejen vydávají na cesty, ale také se vracejí. A návrat po několika dnech volna, často po horkém dni, koupání nebo horském výletu, může být stejně náročný jako cesta tam,“ komentuje Marek Sibal.

Rizikový je také čas během dne. Podle analýzy Portálu nehod nejčastěji k haváriím dochází v odpoledních hodinách kolem druhé až třetí hodiny. Právě tehdy už má řidič často za sebou několik hodin za volantem, přidává se únava, vyšší teplota, hustší provoz a netrpělivost posádky.

Nejčastější problém? Nesprávný způsob jízdy

„Za letními haváriemi stojí především nesprávný způsob jízdy. Patří sem především nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti, jízda po nesprávné straně vozovky nebo vjetí do protisměru. Podle analýzy Portálu nehod v červenci a srpnu přesahuje 50 procent, zatímco v zimním období je pod 40 procenty. Naopak podíl nehod kvůli rychlé jízdě v létě klesá pod 20 procent,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod.

Letní kolize na dovolenkových tazích tedy nevznikají převážně proto, že by někdo jel extrémně rychle. Mnohem častěji rozhoduje obyčejná nepozornost, krátký pohled do mobilu, pozdní reakce na brzdící auto, nedostatečný odstup nebo zbrklé přejetí mezi pruhy. Přesně ty situace, které řidič snadno podcení, protože mu připadají běžné.

Typický krizový moment může vypadat jednoduše. Auto vpředu přibrzdí kvůli koloně, řidič za ním sleduje navigaci nebo se otočí na děti a zareaguje o vteřinu později. Jinde někdo na poslední chvíli zjistí, že má sjet, prudce změní pruh a donutí ostatní brzdit. Na okresní silnici zase pomalejší karavan vyvolá nervozitu a řidič za ním riskuje předjíždění v místě, kde by jindy počkal.

Více než polovina letních nehod má následky na zdraví

„Bohužel havárie při cestách za letním odpočinkem častěji než ve zbytku roku končí v nemocnici. U nehod, které se stanou v červenci a srpnu, přesahuje podíl kolizí s lehkým nebo těžkým zraněním či úmrtím 53 procent. Roční průměr je přitom 47,8 procenta. To znamená, že v prázdninových měsících nejde jen o vyšší počet havárií. Častěji mají také vážnější dopady,“ upozorňuje Marek Sibal z Portálu nehod.

Důvodů může být víc: plnější auta, více motorkářů, hustší provoz, větší únava i delší trasy. Analýza ostatně ukazuje, že u motocyklů počet nehod roste od dubna do října a nejvyšší je znovu v červenci a srpnu. Nákladní vozidla a autobusy se v jednotlivých měsících pohybují na podobné úrovni, ale motocyklisté kopírují sezonu mnohem výrazněji.

Jak riziko snížit? Nehonit čas a nepodcenit pauzy

Bezpečná cesta na dovolenou nezačíná až na dálnici. Začíná plánem. Vyjet s časovou rezervou, počítat s kolonami, nesnažit se dohnat zpoždění a předem si říct, že pauza není slabost ani zdržení. Krátké zastavení, voda a protažení často pomohou víc než další káva nebo energetický nápoj.

„Důležité je také držet odstup. Právě nedodržení bezpečné vzdálenosti patří mezi typické projevy nesprávného způsobu jízdy. V kolonách a v hustém provozu se může zdát, že pár metrů nic neznamená. Jenže při prudkém brzdění rozhodují vteřiny a prostor,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Mobil by měl za jízdy zůstat v přihrádce. Navigaci je dobré nastavit před odjezdem a složitější změny trasy řešit až při zastavení, případně je přenechat spolujezdci. Ten může pomoci i s dětmi, hledáním odpočívadla nebo právě s telefonem. Řidič by neměl být za volantem zároveň navigátor, organizátor svačin a rozhodčí sporů na zadních sedačkách.

Pozornost si zaslouží i auto. Naložený vůz se chová jinak než při běžné jízdě. Má delší brzdnou dráhu, hůř reaguje a při prudším manévru může být méně stabilní. Těžká zavazadla patří co nejníž do kufru. Volné věci by neměly zůstávat v kabině, protože při prudkém brzdění mohou ohrozit posádku. Před cestou se vyplatí zkontrolovat pneumatiky, brzdy, kapaliny, světla, stěrače, klimatizaci i povinnou výbavu.

Zdroj: Portál nehod