Test Opel Mokka 2026: Díky za každé normální auto
Test Opel Mokka. Psal se rok 2012, když Opel začal prodávat svoje SUV s názvem Mokka. Šlo tehdy o jeho první model SUV a dokonce první německý model v segmentu sub-kompaktních SUV. Jak si stojí dnes?
Dvojčetem Opelu Mokka byl tehdy Chevrolet Trax. A jestliže tehdy proti němu stálo jen pár aut typu Škoda Yeti, tak dnes je to několik desítek dalších podobných modelů jako Hyundai Kona, Kia XCeed, Škoda Kamiq, Ford Puma nebo čínské BYD Atto 2. A jen koncern Stellantis má podobných aut tolik, že se zdá, jako by trochu ztratil soudnost. Posuďte sami. Peugeot 2008, Jeep Avenger, Afla Romeo Junior, Fiat 600, DS 3, Citroën C3 Aircross, a to jsem možná ještě na něco zapomněl.
Jakkoli zdánlivě stojí Opel Mokka mimo pozornost automobilky, která komunikuje hlavně novou Astru nebo novinky typu Grandland a Frontera, tak loni byla nejprodávanějším opelem na českém trhu. Navíc nedávno prošla mírnou modernizací. Mokka byla prvním sériovým autem, na kterém byl uveden do praxe nový designový jazyk značky vycházející z konceptu Opel Vizor, pro který je typická hlavně leskle černá maska chladiče. Ta zůstala, inovací prošlo jen logo automobilky a světelný podpis vpředu i vzadu. Mírně se změnil čelní nárazník a ubylo chromovaných prvků, což je pozitivní. Člověk ale musí být velkým fanouškem tohoto modelu, aby poznal rozdíl.
O něco větší změny jsou v kabině, kde najdeme nový volant, upravenou středovou konzolu, navíc je zde kamera v A sloupku monitorující únavu řidiče a inovovaný je i infotainment. Dvojice obrazovek před řidičem má shodně úhlopříčku 10 palců a pěknou grafiku. Zamrzí možná jen poměrně velká nevyužitá plocha po okrajích centrální obrazovky a hlavně rychlost reakcí hlavně po nastartování auta, což je bolestí snad všech aktuálních aut Stellantisu, Mokku nevyjímaje.
Ale pozitivně hodnotím fakt, že klimatizace si zachovala vlastní ovládací panel s fyzickými tlačítky. Bezdrátové spojení telefonu přes Android Auto nebo Apple CarPlay funguje bezproblémově a solidní kvalitu má i zadní parkovací kamera, která je standardem druhého ze dvou stupňů výbavy nebo součástí paketu Tech Edition.
Kvalita použitých materiálů se zdá dobrá, jen bych ubral černého klavírního laku, na kterém jsou brzo vidět otisky prstů. Na hodně pohodlných předních sedadlech je hodně místa, a to jak v podélném směru, tak nad hlavou, vzadu je to už podstatně horší a jiná auta nabídnou prostoru o něco víc. Cestující zde nemají ani výdechy klimatizace, a zajímavé je, že vpředu je jeden USB-C port a dá se dokoupit bezdrátové nabíječka, vzadu jsou porty hned dva, ale jen USB-A.
Velikost kufru je pak průměrná, 350 litrů pro spalovací a 310 litrů pro elektrickou verzi je sice solidní objem vzhledem k velikosti auta o délce 4150 mm, ale takový Ford Puma nebo Seat Arona umějí nabídnout 400 litrů a víc. Po sklopení opěradel zadních sedadel naložíte do Mokky 1105 litrů. Výhodou je dvojité dno zavazadlového prostoru a jeho pravidelný tvar.
Test Opel Mokka: Místo nafty elektrika
Jestliže první Mokka měla na výběr z jednoho benzínového a jednoho naftového motoru a pohonu jedné nebo obou náprav, tak současnou Mokku už koupíte jen jako předokolku, která nikdy nespaluje naftu, ale jezdí buď na benzín nebo jen na elektriku. Spalovací nabídka čítá dvě verze, i když jde o stejný benzínový tříválec o objemu 1,2 litru a maximálním výkonu 100 kW. Jen k němu v druhém případě dostanete mild-hybridní technologii s malým elektromotorem, díky čemuž naroste výkon na 107 kW. V elektrické verzi máte na výběr elektromotor s výkonem 115 nebo 207 kW, vždy ale s baterií o kapacitě 54 kWh.
My jsme měli k dispozici nehybridní verzi, které chybějících 7 kW dává o 7 desetin horší zrychlení na stovku, konkrétně se tam dostane za 8,9 sekundy. To je na malé auto stále slušná hodnota, a do města, kam je primárně určeno, tento motor naprosto dostačuje. Hybrid pomáhá i spotřebě, která je papírově 4,8 l/100 km proti 5,6 l/100 km u nehybridní verze. Vzhledem k tomu, že auto je určené hlavně do města, budou dlouhodobé průměry u obou verzí asi o něco vyšší, ale stále ve slušném rozmezí. Jestli se takový motor vyplatí koupit, to je pak hlavně otázka ceny.
Dynamika je i díky hmotnosti necelé 1,4 tuny solidní, byť žádný závodník to samozřejmě není. Kladně hodnotím i fungování 6stupňové manuální převodovky. Samotný motor je také dobře odhlučněný, tříválec v tomto případě nevadí ani akusticky, dozvíte se o něm jen pokud šlápnete opravdu hodně na plyn.
Jestliže Opel na prezentacích vždy zdůrazňuje, jak sice patří do koncernu Stellantis, ale podvozky si ladí sám, tak tady se mu to opravdu povedlo. Mokka je naladěna trochu víc do sportovna než ostatní sesterské modely, takže nabídne dobrou stabilitu v zatáčkách, zároveň se ale nevzdala komfortu, byť to není úplně jízda jak na létajícím koberci jako v případě modelů značky Citroën. Pomůže volba menších pneumatik, které se nabízejí v rozmezí od 16 do 18 palců. Mokka není v žádném případě nepohodlná, dobrou službu odvede i na rozbitějších silnicích ve městě, kam se hodí i celkem lehce nastavené řízení.
Mokka je povedená malá stylovka, která je právem nejprodávanějším opelem na českém trhu. Zda zvolit hybridní nebo nehybridní pohon, o tom samozřejmě rozhoduje z velké části cena, a ta v době testu mluvila spíš pro nehybrid. Ceníková cena byla totiž 560 tisíc proti 640 tisícům za hybrid, importér ale obě ceny akčně srazil o 110 tisíc u nehybridu a 100 tisíc u mild-hybridu, čímž mezi oběma verzemi otevřel ještě větší nůžky. Nejlevněji tak šlo Opel Mokka koupit za 449 990 Kč, za hybrid by to bylo 539 990 Kč. Výbava je stejná, ovšem základní motor je spojen s manuální převodovkou, mild-hybrid s automatem. Elektrická verze pak v době testu stála v akci 800 000 Kč.
Martin Šidlák
Technické údaje Opel Mokka 1.2
Cena: 371 893 Kč (bez DPH)
Benzínový pohon
Maximální výkon: 100 kW / 5500 ot.
Max. točivý moment: 230 Nm / 1750 ot.
Maximální rychlost: 208 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,9 s
Kombinovaná spotřeba: 5,6 l /100 km
Emise CO2: 128 g/km
Délka/šířka/výška: 4150 / 1787 / 1535 mm
Rozvor: 2557 mm
Zavazadlový prostor: 350 l
